7. výroční konference SAK „Udržitelnost kvality ve zdravotnictví“- práce v sekcích

 

Práci v první sekci zhodnotila Mgr. Lenka Gutová z ÚVN Praha. Již tradičně se potvrdilo, že praktické zkušenosti s řízením procesů zvyšování kvality jsou vždy pro účastníky konference velmi přínosné.

Zaznělo 12 přednášek v naprosté většině z akreditovaných zařízení. Úvodní přednáška se snažila přesvědčit auditorium o možnostech snížení rizika pochybení s využitím IT technologií v oblasti nežádoucích událostí typu medikačních pochybení a prevence záměny pacienta nebo vzorku v preanalytické fázi.

Dále zazněly přednášky z praxe s tématikou řízení interních auditů od praktické elektronické evidence dat ve FN Ostrava, dále ukázek metod zpracování interních auditů ve VFN v Praze až po faktory ovlivňující postoj zaměstnanců k interním auditům v Nemocnici v Jablonci nad Nisou.

V sekci zazněla též prezentace podporující metodiku „ Stopaře“ jako cestu k efektivnějšímu mapování poskytované péče. Praktický příklad zjednodušení dokumentování poskytování ošetřovatelské péče ve zdravotnickém zařízení byl doplněn ukázkou možnosti vedení elektronické ošetřovatelské dokumentace.

Dále zazněly prezentace hodnotící stav kvality klinických laboratoří z pohledu posuzovatelů NASKL ČLS JEP, zamyšlení nad efektivitou akreditačního procesu bylo posuzováno v prezentaci z hlediska problematiky sledování dekubitů v zařízení psychiatrické péče a účastníci sekce měli možnost též vyslechnout způsob hodnocení kvality péče v porodnicích Pardubického kraje.

Mgr. Pavel Scholz, Ph.D. prezentoval společný příspěvek s Mgr. Hanou Mahovskou (oba VFN) na téma: „Problematika řízení interních auditů aneb Jak udržet schopného auditora. Podrobnosti o přednášce najdete zde.

Odborná sekce 1 přesvědčila účastníky konference, že udržitelnost kvality ve zdravotnictví je reálná.

Práci v odpolední druhé sekci zhodnotila Mgr. Ivana Koudelková. S příspěvky vystoupili účastníci se svými zkušenostmi z oblasti řízení kvality a bezpečí. Tato část programu již tradičně slouží k výměně názorů, zkušeností, tipů a postřehů mezi zástupci akreditovaných i neakreditovaných zdravotnických zařízení.

Zazněly prezentace týkající se identifikace reálného výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí, plánovaného propuštění pacientů, bezpečného zacházení s léčivými přípravky, bezpečné infuzní terapie.

Několik prezentací se věnovalo oblasti prevence, bezpečí a problematice léčby bolesti či komplexnímu sledování dekubitů. Jiní přednášející se podělili o zkušenosti se zaváděním týmů pro rizikové pacienty, které potvrzují zlepšení interdisciplinární péče o pacienty a snižují počet nežádoucích událostí v definovaných oblastech. Velmi přehledná a poučná byla prezentace o implementaci registru hlášení komplikací chirurgických a intervenčních výkonů v Pardubické nemocnici.

Přednášky byly vedeny na profesionální úrovni, pro účastníky byly velmi zajímavé a přínosné. Posluchači se dozvěděli nové informace a získali širší souvislosti, též se zapojili do diskuse. Největší diskusi vyvolala prezentace na téma: „Jak naplnit standard SAK týkající se zhodnocení nutričního stavu a soběstačnosti u ambulantních pacientů.“ Interpretace standardu spolupracovníky Spojené akreditační komise přispěla k pochopení dané problematiky. Konference ukázala, že díky motivovaným zdravotníkům a ostatním zaměstnancům je kvalita ve zdravotnictví stále udržitelná.

Ve třetí sekci odeznělo celkem 6 příspěvků, ve kterých se jejich autoři podělili s auditoriem o své zkušenosti, a to jak z pohledu zaměstnanců zdravotnického zařízení akutní péče, tak z pohledu účastníků externí kontroly kvality či subjektů poskytujících informační i jinou podporu při budování kvality. O práci ve třetí sekci informovala Ing. Gabriela Franková. Tematicky se příspěvky řadily do dvou základních linií - zvyšování validity a uživatelské přívětivosti sdílených informací a bezpečnost prostředí.

Zástupce Krajské nemocnice Liberec, a.s., Ing. Jan Rais, MBA přiblížil cestu hledání optimálního řešení oblasti sběru dat o kvalitě a jejich transformace ve smysluplné, srozumitelné a uživatelsky přívětivě sdílené informace. Uvedl důvody, pozitiva i negativa přechodu od externě dodávaného software k vytvoření vlastního produktu nemocnice „šitého na míru“.

Problematikou řízení informací se zabývala rovněž zástupkyně firmy LEAN Consulting., s.r.o., Mgr. Zdenka Šálková. V příspěvku „Výhody a nevýhody zavedení řízené dokumentace při přípravě k akreditaci“ poukázala především na nutnost systematické, řízené redukce existujících dokumentů, která ve svém důsledku vede k vyššímu přijetí řízené dokumentace ze strany zaměstnanců, a tím k její vyšší funkčnosti a efektivitě.

Problematika bezpečí prostředí zazněla ve třech příspěvcích. Autoři MUDr. Aleš Bílek a Mgr. David Rezničenko se s posluchači podělili o své zážitky a zkušenosti s reálnou evakuací Nemocnice Havlíčkův Brod, realizovanou na základě nahlášeného bombového útoku. Vedle popisu postupu byla přínosem především identifikace „detailů“ (chybějící nabíječky k mobilním telefonům, hromadění pacientů v evakuačních cestách bez koordinace provozu výtahů, časové prodlevy při vytvoření náhradních prostor pro umístění pacientů v zimním období apod.), které se bez nácviku dají od „zeleného stolu“ jen stěží předvídat a potažmo řešit.

Infrastruktura bývá ve zdravotnických zařízeních často řazena mezi oblasti s nižší prioritou. O nutnosti pravidelné auditní činnosti provozně-technických úseků, především pak v období mezi akreditačními šetřeními hovořil Ing. Antonín Vejtasa, konzultant a auditor SAK, o.p.s. Svůj příspěvek doplnil výmluvnou fotodokumentací pořízenou ve zdravotnických zařízeních různého typu a zachycující potenciální velká bezpečnostní rizika v oblasti infrastruktury.

S riziky hrozícími při nesprávném nakládání s chirurgickým instrumentáriem a možnostmi jejich řešení podrobně seznámil posluchače zástupce B. Braun Medical, s.r.o., Ing. Jiří Hammer. Velmi aktuálnímu tématu – efektivní interní komunikaci jako obligatorní nadstavbě manažerských systémů – se věnovala Ing. Jana Holá, Ph.D. z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice, která poukázala na rizika plynoucí z nesystémového přístupu k řízení interních informací ve zdravotnickém zařízení.

Sekce 3 potvrdila skutečnost, že doba, kdy se zdravotnická zařízení zabývala pouhým naplňováním akreditačních standardů, minula a dnešní cesta kvality vede k nadstavbovým řídicím systémům, jejich cílem je kontinuální zvyšování kultury a firemní odpovědnosti.