Draslík. Zabíjí rychle, jistě a beze stop

23.08.2014

 Případ zdravotní sestry z Rumburka, která včera skončila ve vazbě pro podezření,
že úmyslně zabila těžce nemocnou ženu vpíchnutím draslíku, ukazuje, jak jsou pacienti v nemocnicích zranitelní. A jak je obtížné podobným činům předejít.

RUMBURK Kalium, česky draslík. Látka, která je pro lidské tělo nepostradatelná, patří v nemocnicích mezi ty levné, bez problémů přístupné širokému personálu, avšak podle Světové zdravotnické organizace je pro pacienty asi nejvíc nebezpečná. Zabíjí spolehlivě, ihned a nelze to zvrátit. I proto se v USA používá jako součást směsi při popravách vězňů. A co víc: látka je v těle po smrti prakticky nezjistitelná. Zřejmě právě proto si padesátiletá sestra z nemocnice v Rumburku vybrala pro ukrácení utrpení pacientky, která ji o to prý sama požádala, kalium.
„Po smrti je hladina draslíku v těle vždy vyšší, protože dochází k jeho uvolňování v důsledku rozpadu červených krvinek. S odstupem času se pak při pitvě dá jen těžko odhadovat, co jde na vrub podání draslíku někým zvenčí a co tomuto běžnému posmrtnému uvolňování,“ říká Andrea Vlčková, primářka oddělení soudního lékařství ústecké nemocnice.
Takže nebýt lékaře Petra Vondráčka z rumburské nemocnice, jemuž se zdálo úmrtí pacientky podezřelé, nejspíš by se nepřišlo na to, že ji s největší pravděpodobností zabila tamní sestra Věra M. Lékař totiž zajistil stopy, a tím i důkazy. Sestra byla obviněna z vraždy a je ve vazbě.

Místo infuze velká dávka do žíly

I proto, že je zabití draslíkem jednoduché a je těžké na ně přijít, je možné, že obviněná provedla podobných „eutanazií“ více.
Jisté je, že poslední mrtvou je sedmdesátiletá žena v konečném stadiu rakoviny, jíž selhávaly orgány, ležela na jednotce intenzivní péče a měla před sebou několik posledních dní. V noci na 6. června u ní byla sestra Věra M. a před půlnocí se pacientce zastavilo srdce. Právě to přišlo Vondráčkovi podivné. „Její onemocnění neodpovídalo charakteru úmrtí. Předtím neměla srdeční arytmii,“ popsal lékař.
Přitom si všiml prázdné infuze nad postelí. Mrtvé odebral krev a poslal ji na rozbor. „Výsledky potvrdily mé podezření,“ řekl. Testy odhalily velké množství draslíku, který způsobil zástavu srdce. Podle Vondráčka sestra místo ředěného draslíku z infuze, který je při přesném dávkování důležitý pro správnou funkci srdce, píchla ženě draslík přímo do žíly. „Musela vědět, že ji tím může zabít.“
Draslík přitom lékaři k řízenému „úmrtí“ pacienta používají. Třeba při transplantaci, když musí zastavit činnost srdce. Pacient je však v tu chvíli napojený na přístroje a po operaci lékaři srdce znovu „nahodí“.
Zdravotníci mají díky snadno dosažitelným nebezpečným látkám dost příležitostí, jak pacienta zabít. Ať omylem, nebo úmyslně. Zcela zabránit se tomu nedá.
„Můžete díky akreditacím nemocnic vylepšit a popsat procesy, jak nakládat s nebezpečnými látkami, předejít záměně či evidovat, kdo k nim má přístup. Ale všechny léky pod zámek dát nemůžete. A jak říká už Paracelsus: Co je lék a co je jed, určuje jen množství. Co ovlivnit nemůžete, je, zda někdo nepřekročí hranici a nezabije,“ říká lékař David Marx, který se věnuje bezpečnosti nemocnic.
Nejslabším článkem nemocnice tak jsou její zaměstnanci. A to všude: zdravotníci chybují i v zahraničí a i tam záměrně zabíjejí. V nemocnici je to však o to složitější, že to často trvá dlouho, než se na něco takového přijde.
Primář z havlíčkobrodské nemocnice, kde před osmi lety heparinem zabíjel Petr Zelenka, několik měsíců sledoval, co se děje, než měl jistotu a taky odvahu si přiznat, že jeden z kolegů zabíjí.
I v Rumburku nad tím, zda sestra nezabíjela už dřív, visí otazník.
Fakt, že rozbor krve pacientky nechal lékař Vondráček udělat tajně a sestře za zády, protože se s ní nechtěl dostat do konfliktu, i to, jak rychle ho napadl právě draslík, svědčí o tom, že obviněná může mít na svědomí víc životů.
„Ona totiž už v minulosti podala trestní oznámení na kolegyni, která chtěla prověřit její léčebný postup,“ vysvětlil tajnosti s krví.
Nemocnice sice prověřila podezřelá úmrtí pacientů za tři roky, kdy tu sestra pracovala, a byť se podle ředitele nemocnice Darka Švába neukázalo nic, co by vedlo k rozšíření trestního oznámení, policie má jiný názor. Podle ní to jedním odhaleným případem nekončí. „Dál vyšetřujeme,“ uvedla severočeská policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.
Potíže s podezřelými úmrtími v nemocnici plynou ze samé podstaty toho, že jde o pomáhající profesi. „Záludnost zabíjení zdravotníků je v tom, že valná většina z nich jsou empatičtí lidé, kteří pomáhají. Myšlenka, že v týmu to jeden může mít jinak a může ubližovat, je ani nenapadne. Žijí v iluzi bezpečí, kdy společně pomáhají. Proto trvá dlouho, než se takový případ odhalí,“ vysvětlil Marx.