Host: Marx David; předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
24.10.2014
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příběh pětiletého Ashyi, který se svými rodiči přijel do Česka kvůli léčbě mozkového nádoru nemohl minou téměř nikoho. Chlapec dnes terapii v Česku ukončil. Jeho případ otevřel mnoho otázek. Dokáže zdravotnictví poskytnout srovnatelnou kvalitu péče za srovnatelných okolností? Jak se vyvíjí důvěra pacientů v lékaře a naopak? A kdyby informování nemělo zajít za hranici senzace. O tom všem budu mluvit s pediatrem Davidem Marxem, ředitelem Spojené akreditační komise. Dobrý podvečer.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Dobrý den.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
S jakým zájmem a pocity jste vy, lékař, pediatr s dlouholetou zkušeností praxí sledoval tento případ?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Je to jednoznačně signál, že Česká republika se stala součástí zemí vybavených špičkovou zdravotnickou technologií, to nepochybně. Ukazuje to, jak globální zdravotnictví je, že standardně někdo z Británie přijede čerpat péči do České republiky. Na druhé straně to taky ukazuje, jak intenzivní roli v informování o tak intimních záležitostech, jako je zdravotní stav člověka nebo malého dítěte, hrají média a že to je situace, se kterou je třeba se smířit a připravit se na ní a počítat s ní.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
My si poslechněme teď komentář otce malého Ashyi Kinga, který dnes poskytl médiím.
Brett KING, otec Ashyi
--------------------
Proton je šetrnější, než jsme si dokázali představit a než jsme doufali. S léčbou jsme velice spokojeni. Přišel jen o trochu vlasů a je to tam trochu zarudlé, ale to je jediný vedlejší účinek. Opravdu udělal pokroky za tu dobu, co je tady. Předtím jenom ležel. Teď se snaží chodit, sedá si a můžeme s ním komunikovat. Můžeme mu klást jednoduché otázky a přestože nemluví, přikyvuje, ukazuje jestli je to tak nebo tak.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vedou se odborné polemiky nad tím, zdali protonová léčba ano nebo ne. Zdali je šetrnější, účinnější. Kdy má být v podstatě doporučována, na základě čeho je doporučována. Je dobře, že se takovéto polemiky vedou právě v těch médiích, o kterých jste hovořil? Nepřesahuje to už do nějaké laické úrovně, která může být i škodlivá?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Top těžko lze si představit, že v jednadvacátém století, které je informacemi nabyto, budeme některé informace cenzurovat. Na druhé straně fakt, že se vedou polemiky, že občané vidí, že odborná komunita nastavuje nějaké standardy, této léčby. Je také svým způsobem výchovné, protože asi málokdo ví, že rozvoj nových technologií ve zdravotnictví je srovnatelný snad jenom se vznikem nových technologií v informačních technologiích, tedy, že dnes a denně přicházejí nové léky, nové technologie a ty jsou vždycky dražší než ty, co byli předcházející. A ta společnost by měla vědět, že bez toho, že se nastaví nějaká pravidla přidělování péče, zejména té nejdražší péče, bychom záhy veškerý hrubý domácí produkt mohli spotřebovat na úhradu zdravotních služeb.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste o roli těch médií mluvil a samozřejmě roli médií využívala i dejme tomu ta druhá strana, když to řeknu jednoduše, je z toho třeba i patrné, že si protonové centrum dalo záležet na tom, aby se vědělo, o jeho existenci, o jeho metodách?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Tak, já se domnívám, že to je celkem legitimní snaha každého, kdo přichází s něčím novým a každý se snaží maximalizovat ten užitek za každou cenu. Nemyslím si, že v tomhle případě to přesáhlo nějakou hranici etické přijatelnosti a navíc ti rodiče toho chlapce nepochybně vystupovali dobrovolně.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když je to určitě případ, který si tu pozornost zaslouží, to já samozřejmě nechci vůbec nějakým způsobem zlehčovat, ale kde najít tu hranici, aby se právě skrze jeden případ nevytvářel dobrý obraz ústavu, zařízení, navíc zařízení, které mělo spory s pojišťovnou a snaží se prosadit i v podstatě částečně v podnikatelské činnosti?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Tak, o to se snaží každé ať už veřejné nebo soukromé zařízení. Pokud má kvalitního manažera. To, co funguje obráceně, je jakási více či méně objektivní informovanost veřejnosti, dostupnost informací a v řadě případů mnohem všednodennějších dostupnost informací o kvalitě a bezpečí péče toho konkrétního zařízení té konkrétní služby pro pacienty.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rodiče Kingovi odvezli chlapce z britské nemocnice. Vy rozumíte tomu, proč si nakonec vybrali právě protonové centrum v České republice? Můžeme se potom dostat i k těm detailům, kdy se oni báli v podstatě metody, která jim byla doporučována v Británii.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
O konkrétnostech toho případu nejsem informován. Lze se domnívat, že to byla záležitost úhradová. Rozdíl mezi cenou respektive dostupností té péče v Británii a u nás. Těžko říci.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těžko říci, co mohlo být za tím a může to třeba vypovídat o tom, že Česko nabízí dejme tomu jiné podmínky nebo mohlo jít také o náhodu a nebo naopak, mohlo si protonové centrum vybrat pacienta? Děje se to i obráceně?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Britská, britské zdravotnictví je svou kvalitou srovnatelné s českým. Nicméně je tam mnohem více regulačních mechanismů, které v tom veřejném zdravotnictví omezují dostupnost vytvářejí čekací doby. Na poskytnutí péče to mohl být jeden z důvodů. Existují tam propracovanější standardy přidělování péče na základě odborných /nerozumitelné/, něco, s čím tady zejména zařízení, které nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou vůbec nemusí počítat a tam je to otázka ryze smluvního vztahu mezi poskytovatelem té péče a pacientem.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte, srovnatelná kvalita. Máte teď na mysli, dejme tomu nemocniční zařízení a nebo celou tu síť jako takovou? Protože západní svět bývá dáván za vzor v mnoha oborech, ale platí to třeba ve zdravotnictví a třeba právě u Velké Británie?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
České zdravotnictví se významně posunulo v posledních pětadvaceti letech. Takže například dostupnost technologií a kvalita lidí je srovnatelná mezi námi a Británií. Shodou okolností, já jsem tam dva roky pracoval jako klientský lékař. Řadě případů, zejména třeba v oblasti prevence, nemocničních nákaz jsme na tom byli i určitou dobu lépe než Britové. Celkově ale svou kvalitou, odborným fundamentem a dostupností péče je to srovnatelné. Britské zdravotnictví je bohatší než české, oni dávají více peněz na zdravotnictví z veřejných rozpočtů, má ale také propracovanější systém spoluúčasti při úhradě zdravotní péče a nevýhodou v určitých oblastech je, jsou delší čekací doby na ty odkladné výkony. Což svědčí o poměrně velké velkorysosti toho českého zdravotnictví z hlediska nabídky péče občanů. Tady čekat na výkon jako je umělá operace kyčelní, operace umělého kyčelního kloubu, čekat déle než jeden rok, přichází v úvahu jenom velmi vzácně.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které země patří na podobnou úroveň v Evropě, když se to mezi vámi zdravotníky ví?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Máte teď na mysli v těch čekacích dobách nebo celkově?
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď myslím celkově kvalitou.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Pokud se týká srovnání s Českou republikou, tak já si myslím, že řada těch starých členských zemí Evropské unie, z hlediska přístrojového vybavení a z hlediska kvalifikovanosti personálu je s námi srovnatelná. Respektive my srovnatelní s nimi. V čem máme dluh, je ta infrastruktura. Řada těch našich nemocnic není renovována tak, jako průměrná západoevropská nemocnice, která každých 12 let přibližně se vymění celkově a je rekonstruována. A co pořád ještě s sebou táhneme jako dědictví z dob totality, je tak ne úplně ideální vztah mezi zdravotníky a pacienty. Byť i to se mění tak, jak mávnou poskytovatelé zdravotní péče.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten vztah možná nebyl ideální ani v tom případě, o kterém my jsme mluvili. Rodiče skončili ve vězení, na druhou stranu nemocnice měla opravdu závažné obavy o zdravotní stav pacienta. Rozumíte tomu postoji, že ten případ nakonec rozhodoval soud právě v té kategorii opatrovnictví a naznačuje té něco o tom, jak se vyvíjí důvěra pacient - lékař nebo spíše nedůvěra a možná i ty strachy ze soudních tahanic.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Já si myslím, že tohle není tak úplně typický případ pro české zdravotnictví a že ten systém není na takovou, na takový stav připraven. Ani ne britský, zejména ne český. Takže tohle není něco, na čem by se typicky mohl ilustrovat, jak se vyvíjí vztah lékař - pacient. Spíš to ilustruje fakt, že tím, jak se medicína stává mezinárodní a dostupnost mezinárodní, a zejména v Evropské unii, že čerpat zdravotní péči v Kolíně nad Labem nebo v Kolíně nad Rýnem už není zase až tak velký rozdíl, je něco, co přichází do hry, s čím se asi budeme setkávat častěji. Ostatně, ona ta medicínská turistika zatím třeba v oblasti plastické chirurgie, stomatologie, některých urologických výkonů, to už není dneska nic vzácného.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to pro dobro medicíny, tohle to prolínání?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Tak, je to nepochybně pro dobro pacienta. Ostatně, sama evropská komise schválila tu směrnici o přeshraniční péči, která umožňuje občanům Evropské unie dost velkou libovůli v čerpání zdravotní péče v jiné zemi než je země původu.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste říkal, že jste dva roky byl ve Velké Británii. Teď nevím, přiznám se, v jaké době, ale třeba na adresu tamního zdravotnického systému na adresu národní zdravotnické služby přibývají kritické hlasy. Co se týče úhrad, co se týče náhradní péče, co se týče úhrad léků, nejmodernější technologie. Zajímalo by mě, jestli je na tom něco pravdy a jestli skutečně v tomto ohledu se ta situace zhoršuje v nějaké části, i když se může měnit obecně kvalita jako taková k lepšímu. Zda-li se rozevírají nůžky mezi bohatšími, chudšími, mezi Brity, cizinci.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Británie si velmi hýčká národní zdravotní službu jako velký klenot a zatím žádnému politikovi se nepodařilo udělat v ní zásadnější reformy. Nicméně zejména v posledních deseti letech tam dochází k mnohem většímu tlaku na efektivní využití té péče, na modernizaci nemocnici. Ostatně, Británie se celkem úspěšně vypořádává s oněmi nemocničními nákazami, o kterých jsem hovořil. A z hlediska dostupnosti péče, zejména v té čekací době Británie nabízí variantu. Tam existuje systém privátního pojištění, ale těm, kteří v tom veřejném systému nemohou se dostat k čerpání té odkladné péče v zákonem stanoveném intervalu, poskytuje úhradu zdravotní péče v zahraničí, takže kritizován je jakýkoliv systém zdravotnický na světě. Žádný není dokonalý. Je to dáno primárně tím, že lidé většinou mají o sebe velký strach, když jsou nemocní. Zdravotnictví je také velké politikum a také je to dáno tím, že žádný zdravotnický systém na světě není ideální a každý má určité výzvy.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste to trochu naznačili, jak se v Česku vyvíjí dostupnost a kvalita péče?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Tak, geografická dostupnost, to znamená dostat se do zdravotnického zařízení je velmi dobrá. Jo, dokonce až velkorysá. V oblasti té akutní nemocniční péče máme těch lůžkových zařízení pro akutní péči víc možná, než potřebujeme. Úsměvně lze říci, že nemocnice v České republice jsou od sebe vzdáleny dvě hodiny cesty volským potahem. Naši předkové v řadě míst je stavěli velmi koncentrovaně. Nezareagoval ten systém dostatečně dobře na fakt, že česká populace stárne a že nepotřebujeme a nebudeme v budoucnosti potřebovat tolik akutních lůžek, jako lůžek následné, dlouhodobé a rehabilitační péče. To je ostatní rozdíl třeba pro ti té Británii, kde řada těch institucí dlouhodobé péče a ošetřovatelské péče vzniká. Co se týká kvality, jak jsem říkal, celkově jsme srovnatelní se západní Evropou. Existují však určité regionální rozdíly, existují určité cirkadiální rozdíly nebo rozdíly v týdnu, kdy třeba není ve všech nemocnicích zajištěno, aby kvalifikace lékaře, který tam slouží v ústavní pohotovostní péči v pondělí, v úterý a ve středu, byla vždycky stejná. Na řadě míst třeba provádějí tu pohotovostní službu mladí lékaři bez dostatečného vzdělání a bez dostatečného dohledu sami. To svým způsobem souvisí s tou poměrně bohatou sítí nemocničních lůžek. Dříve či později si politici znova budou muset odpovídat na otázku, jestli potřebujeme ty malé akutní nemocnice, které dneska už díky tomu, že medicína se posunula a moderní medicína pracuje právě s těmi drahými technologiemi, náročnými technologiemi, tak se tendence je to centralizovat, což neznamená a nikdy znamenat nebude, přeměnit ty menší nemocnice v nějaké hotely a nebo kasína, protože tady je velká potřeba od těch seniorů a od nás, kteří se seniory záhy staneme, aby o nás byla zajištěna péče, která není tak slavná a neukazuje se tak ráda v televizi jako ona vítězná medicína s přestřihováním pásek, ale o to je nutnější.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíte o té dostupnosti, máte na mysli samozřejmě dostupnost dejme tomu časovou, místní a tak dále. Na druhou stranu takové to objednávání mimo režim, volání v uvozovkách toho nejlepšího lékaře, shánění se po známých. To z českého zdravotnictví pořád ještě nevymizelo. Je to vůbec možné?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Jestli je možné, aby to vymizelo?
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Většina lidí má tendenci v případě, že jim není dobře, shánět pro sebe to nejlepší. Fakt, že se nepodařilo do českého zdravotnictví zavést nějaký systém standardu a nadstandardu, vede k tomu, že se tak děje, řekněme, neformálně, je iluze si představovat, že člověk, který má měsíční příjem tři sta tisíc korun, bude mít stejně kvalitní celkovou, stejně kvalitní péči, jako ten, kdo má třicet tisíc korun. Nicméně mohu zodpovědně říci, že v té základní ...
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A taky myslíte tak, aniž by mu ty výhody nabízelo to zdravotnictví samo o sobě, že on si to musí zařídit?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
On si to jistě zařídí sám. On si to jistě zařídí sám. Na druhé straně, pokud hovořím o té odbornosti, o té klinické péči, v té tak zásadní rozdíl není. Zásadní rozdíl je v těch hotelových službách, v tom, co zdravotní péči doprovází. To znamená v eliminaci čekacích dob. Třeba i v komfortu toho ošetření a podobně.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lůžková a ambulantní zařízení mohou žádat vaši komisi o akreditační šetření. Mě by zajímalo, jak se to vyvíjí s těmi žádostmi? Je jich více?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Žádostí je více, ostatně více je i těch institucí, které tu externí kontrolu kvality provádějí a nejenom dneska ty žádosti přicházejí z nemocnic, ale i z léčeben následné a dlouhodobé péče, což je velmi pozitivní signál, protože ta zařízení za to, že prokáží, že pracují kvalitně a bezpečně a že sbírají data, která to ukazují a že se snaží tlačit na svůj personál, aby tak činili, nedostávají zvýšenou úhradu ze zdravotního pojištění, takže ta motivace je vnitřní. To, že se to posouvá do dlouhodobé péče k psychiatrickým léčebnám nebo dokonce i k zařízením sociálních služeb svědčí o vysoké morální hodnotě těch, kteří o naše pacienty pečují.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom měli být konkrétnější, jaké nedostatky v té klinické části převládají a přetrvávají?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Podobně jako v zahraničí bojujeme tady s špatnou nebo ne ideální návazností. Například při propouštění pacientů z operačních sálů, při dohledu na pacientech po celkové anestezii. Je tady úplně stejně jako v zahraničí poměrně vysoké procento různých drobných, nikoliv závažných ale drobných chyb při podávání léků. Setkáváme se tady možná častěji, než v té západní Evropě s tím, že nejsou standardizovány kompetence zdravotníků, to znamená není garantováno to, aby ten člověk byl plně kompetentní pečovat o toho pacienta zrovna v tu danou chvíli. Podobně jako západní Evropě nás pronásleduje pořád ještě vysoké riziko přenosu infekce při poskytování zdravotní péče.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi, pokud někdo uspěje, mělo by být takové šetření právě součástí těch bonusů, o kterých jste mluvil? Ministr zdravotnictví konec konců je bývalý ředitel nemocnice. Mluvil jste s ním třeba o této záležitosti?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Ano, mluvil jsem s ním, dokonce jsem byl pověřen účastí v jedné pracovní skupině, která podobný projekt vypracovává, protože tohle už se stává v rozvinutém světě standardem, že tam, kde ta instituce prokáže, že snižuje rizika pro své pacienty. Snižuje, eliminovat je nikdy nelze, tak za to dostává bonus. Ostatně ta kvalita také něco stojí.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mluvil o tom, co se může týkat třeba nedostatků prostupnosti informací. Teď nechci říkat, že tento případ o něčem vypovídá. Na druhou stranu, je to případ lékaře z bipulární poruchou nejdříve z klatovské později rakovnické nemocnice. Možná se dostáváme k tomu, o čem jsme mluvili na začátku. Zkrácení příběhu, jednodušší výklad. Na druhou stranu, zaskočil vás ten případ jako takový a řekl jste si, ano, to se mi třeba v praxi také stalo. Je to jenom nešvar, je to jenom výjimečný případ?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Ten, zase, já nejsem seznámen s detaily. Nicméně ten případ svědčí o tom, čemu se říká v odbornosti, v odborné literatuře narcismus lékařů. Lékaři se cítí býti nedotknutelní a hodně intenzivně mají tendenci spolu držet navzájem. Literatura zjevně ukazuje, že zdravotníci a lékaři zvlášť, jsou profesní skupinou, u níž se relativně pozdě třeba upozorňuje na to, že požívají alkohol v práci. Co se týká posouzení zdravotního stavu, z hlediska zaměstnavatele, tam v mnoha případech zřejmě ty periodické prohlídky, protože ten lékař byl zaměstnán v nemocnici a já zdůrazňuju, že nevím o tom konkrétním případě, lze dovozovat, že by průběžné prohlídky mohly být prováděny důkladněji. Na druhé straně je pravda, že v jednom tom zařízení strávil jenom pár měsíců, takže třeba ani nedošlo na tu roční prohlídku, že mohli zejména ti praktičtí lékaři důsledněji informovat zaměstnavatele, ale je otázka, jestli tahle informace se dostala i k nim.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste osobně někdy v praxi zažil, že by se nějaký lékař, kolega choval podezřele a řešil jste vnitřně, co s tím dělat dál.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
V souvislosti s požíváním alkoholu ano.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček hlasitě vybízel po tomto případu hejtmany, aby zvýšili kontroly. Projevilo se to nějak viditelně?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Já si myslím, že je relativně krátká doba na to, aby se to projevilo. Ta opatření se nemohou stahovat jenom na státní nebo krajské nemocnice. Je to věc systémová, nejenom v oblasti té pracovní lékařské péče, ale i určité, možná i určitých změn v oblasti té ambulantní specializované péče. V žádném případě si ale nemyslím, že tohle je nějaká, nějaký zásadní a bezprostředně pacienty ohrožující problém který by se mohl nějak frekventně opakovat.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když se bavíme o kontrolách, tak jak jste tehdy postupoval nebo jak postupovali vaši nadřízení?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
No, tehdy byla ukončena s tím kolegou pracovní smlouva. Nicméně nastoupil někam jinam a vzhledem k tomu, že je povinnost vydávat zdravotní posudky a posílat je dál, je vázána na souhlas toho pracovníka, tak ty informace na to další pracoviště zase šly jenom neformálními kanály.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená to je ta prostupnost, která možná nefunguje.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
To je to, co třeba je ...
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta vnitřní solidarita, která funguje možná v jiných oborech.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Ano, ta funguje nepochybně i v jiných oborech. Já se zabývám zdravotnictvím, takže sleduji tady tu literaturu. Ta prostupnost informací v některých systémech, třeba zrovna v té Británii je řešena formálně tak, že tam existují velmi chráněné, ale přesto registry, kde se další zaměstnavatel může dozvědět, jestli ten předchozí s tím pracovníkem měl nějaký problém. Pokud ten problém byl tak rizikový, že mohl ohrožovat život nebo zdraví pacienta.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
To také navrhoval po tomto případu český ministr zdravotnictví, vznik takovýchto registrů. Podle vás by to tedy pomohlo.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Je otázka bezpečí, zajištění těch dat, ale určitě by to pomohlo. To se totiž netýká jenom téhle kauzy, ale třeba i té známé havlíčkobrodské kauzy s Petrem Zelenkou, kdy ten člověk pak pokračoval dál do jiné nemocnice a nebýt duchapřítomnosti vedoucí sestry té předcházející, tak se ten budoucí zaměstnavatel nic nedozvěděl, protože formálně na to neměl právo.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se vás zeptám na váš názor na aktuální záležitost, kdy Senát schválil zrušení poplatků za recept a návštěvu u lékaře. Nejprve si ale poslechněme komentář ředitele Motolské nemocnice, který hovořil o tomto tématu právě v Interview.
Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/
--------------------
Tam výpadek nebude, protože teď doběhnou poplatky a v tu chvíli naběhne úhrada přes zdravotní pojištění, takže v podstatě o výpadek nejde.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Váš názor? Máte k tomu nějaký komentář? Máte z toho spíše dobrý pocit a nebo si myslíte, že je to záležitost, která už se skutečně neprojeví v českém zdravotnictví?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Nemám z toho dobrý pocit, je to politické rozhodnutí, já je respektuji. Tam nejde o to, že by chyběly nebo nechyběly peníze, když je tam dohrazení z toho systému zdravotního pojištění. Ty poplatky hrajou silnou regulační roli a je prokázáno v řadě studií, že fakt, že člověk platí zdravotní péči v okamžiku, kdy ji spotřebovává, byť i symbolicky, tak snižuje míru rizikového chování, zvyšuje preventivní opatření, shodu s preventivními opatřeními a samozřejmě snižuje frekvenci těch prvních kontaktů, takže jakési nadůžívání zdravotní péče.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
To si myslíte, že se tedy vrátí zpátky?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Tak když se to, to se vrátilo ve všech zemích, které podobným, podobnou cestou prošly, nevím, proč by Česká republika měla být výjimkou, neboť zdravotnická ekonomika funguje relativně objektivně.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi, jak moc je podle vás české zdravotnictví právě v zajetí politických tahanic?
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Každé zdravotnictví je v zajetí politických tahanic. Každé zdravotnictví na světě je drahé, celosvětově se vydává na zdravotnictví odhadem asi 4,5 trilionu dolarů, což jsou velké sumy, takže je logické, že zdravotnická problematika, která je navíc lidem velmi blízká, se stává politikem.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy z toho ale evidentně radost nemáte.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Tak, to je jako zemětřesení. To tady prostě je a musíme se učit s tím žít a musíme se učit hledat věcné argumenty. S politiky diskutovat a třeba zrovna s panem ministrem Němečkem se diskutuje velmi dobře.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji za to, že jste přišel do dnešního Interview.
David MARX, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví
--------------------
Děkuji, na shledanou.
