Ohlédnutí se za úspěšnými projekty

22.02.2010

Kurs „Řízení změn: Posílení role středního managementu ve zdravotnictví“ byl u nás jedním z nejúspěšnějších vzdělávacích programů Project HOPE. Absolvovali jej manažeři jak z velkých fakultních nemocnic, tak i z menších zdravotnických zařízení z celé ČR. Připomněli jsme si některé vybrané projekty a především nás zajímalo, jak se po skončení vzdělávacího programu jednotlivým týmům osvědčily v praxi.

Zvýšení bezpečnosti pacientů s využitím ID náramků

„Naše nemocnice má od roku 2004 zaveden systém kvality. Posléze byl u nás implementován integrovaný manažerský systém, který musí být uplatňován a udržován, navíc musíme vykazovat neustálé zlepšování. Hlídáme si kvalitu poskytované péče a mimo jiné monitorujeme a analyzujeme i mimořádné události. Vnímáme a uvědomujeme si, jaká rizika mohou vznikat při poskytování zdravotní péče. Vzhledem k tomu, že je chceme minimalizovat, rozhodli jsme se pro tento záměr realizovat projekt s využitím identifikačních náramků pacientů,“ vzpomíná Mgr. Ludmila Jeřábková, hlavní sestra Nemocnice Břeclav, a dodává: „Od prvních setkání při vzdělávacím programu Project HOPE až po ‚finále‘ jsme měli při práci na našem projektu možnost konzultací s konkrétními lidmi. Spousta věcí nám tehdy byla cizí, ale díky vysvětlení všech nejasností jsme zadání úspěšně dopracovali do konečné podoby.“
Výsledky projektu byly po ukončení vzdělávacího programu prezentovány střednímu managementu a vedení nemocnice, které rozhodlo o jeho nasazení do praxe. „V roce 2009 proběhly potřebné přípravy a od počátku letošního roku máme identifikaci pacientů zajištěnu pomocí ID náramků. Není to však úplný počátek identifikace v naší nemocnici, protože již v předchozích letech jsme tento způsob používali u dětí a maminek,“ připomíná L. Jeřábková.
A jak hodnotí účast v Project HOPE s odstupem času? „Pracuji více než 33 let s lidmi. Vím, jak je důležitá osobnost manažera a jeho profesionální přístup. Jak svým ‚uměním‘ dokáže lidi perfektně vést a vychovávat, jak významně ovlivňuje kvalitu výsledků práce na svém úseku. Lidé, kteří přednášeli v jednotlivých modulech Project HOPE, tyto názory jednoznačně potvrzovali, sami byli skvělými manažery a jejich přednášky byly excelentní. Po celou dobu účasti i nyní tvrdím, že takových akcí a takových přednášek by se měli zúčastnit všichni vedoucí pracovníci, protože nám ‚domácím‘ občas nevěří,“ konstatuje Mgr. Jeřábková.

Posílení role vrchních sester jako manažerek na oddělení

V nemocnici Havlíčkův Brod se rozhodli s pomocí vzdělávacího programu Project HOPE změnit strukturu ošetřovatelské péče na jednotlivých odděleních. „Ošetřující sestry s pacientem řeší nejen jeho biologické potřeby, ale také potřeby psychické a sociální. Jeho spokojenost se tak z velké části odvíjí od kvalitní ošetřovatelské péče,“ svěřila se Nemocničnímu speciálu v květnu roku 2007 členka řešitelského týmu Mgr. Eva Havlíková, tehdejší náměstkyně pro ošetřovatelskou péči.
Za účelem posílení role vrchní sestry ve struktuře řízení vytvořili v havlíčkobrodské nemocnici nový organizační řád – vrchní sestra byla převedena pod přímé vedení náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Dále zpracovali strategický plán ošetřovatelské péče, akční plány jednotlivých oddělení a samozřejmě nový systém hodnocení vrchních sester. Jaké ovoce projekt nemocnici přináší po bezmála třech letech?
„To, že se staniční sestry účastní i porad vrchních sester, se nám velice osvědčilo v přípravě na získání národní akreditace SAK ČR, protože informování jednotlivých pracovníků a následná implementace požadavků do praxe se tím zrychlily a zlepšily,“ vzpomíná na vzdělávací program Project HOPE PhDr. Cetlová dodnes ve více než dobrém: „Jeho absolvováním jsme získali řadu poznatků z oblasti managementu ve zdravotnictví. Následným vypracováním projektu jsme získali přehled o problémech, jimiž jsou zatíženy staniční sestry ošetřovacích jednotek jednotlivých oddělení. Posílením role staničních sester se snažíme zvýšit kvalitu a bezpečí ošetřovatelské péče.“
Kdyby se v Havlíčkově Brodě měli rozhodovat dnes, šli by do vzdělávacího programu Project HOPE znovu? „Bezpochyby, byl pro nás přínosný! Zahrnoval mnoho zajímavých témat interpretovaných řadou velice kvalitních přednášejících. Pokud bude Project HOPE pořádat další vzdělávací kursy pro manažery a budou takto znamenité, chtěli bychom pokračovat i v nadstavbovém projektu,“ dodala PhDr. Cetlová.

Medicínský a ekonomický přínos mamografického screeningu

„Impulsem pro nás byla stále stoupající incidence karcinomu prsu,“ vysvětlil v Nemocničním speciálu v dubnu roku 2007 člen řešitelského týmu MUDr. Jiří Holan, tehdejší zástupce primáře Radiologického oddělení Nemocnice Písek, dnes její ředitel. „Regionálně pak potřeba screeningového pracoviště vyplynula ze špatné dostupnosti této služby. Ženy měly v Jihočeském kraji k dispozici pouze dvě pracoviště v Českých Budějovicích, a to v dojezdové vzdálenosti až 70 kilometrů.“
Podle dalšího z členů týmu Ing. Jaroslava Novotného, vedoucího ekonomického odboru nemocnice, bylo nejtěžší přesvědčit zdravotní pojišťovny, že jde o péči, která v regionu chybí, a že centrum má kromě etického a medicínského i ekonomický a síťotvorný smysl. „Po zpracování projektu díky vzdělávacímu programu Project HOPE se nám smlouvy s pojišťovnami podařilo úspěšně podepsat,“ dodal Ing. Novotný.
Když se MUDr. Holan ohlíží dnes za vzdělávacím programem Project HOPE, konstatuje: „Mně jako lékaři umožnila účast poznat chod medicíny i z pohledu ekonomické analýzy a analýzy lidských zdrojů. Zkorigovala můj pohled lékaře na konkrétní zdravotní péči v mantinelech ekonomické možnosti zdravotnického zařízení. Konečně, a rozhodně ne naposled, podpořila účast ve vzdělávacím modulu mé rozhodnutí investovat vlastní prostředky a čas do postgraduálního studia ekonomického typu – absolvoval jsem studium na Czech Management Institute v Praze při ESMA Barcelona. I to mělo nejspíše vliv na to, že od tehdejšího ředitele Nemocnice Písek mi přišla nabídka, abych se stal členem představenstva nemocnice se zodpovědností za léčebně preventivní činnost. Přijal jsem.“
Zdálo by se, že J. Holan bude mít jasno v odpovědi na otázku, zda by do Project HOPE šel znovu. Ale… „Na to nemohu jednoznačně odpovědět. Dnes není včera. A pozice či kariéra nejsou v mém žebříčku hodnot úplně nejvýše, dokonce ani příliš vysoko ne. Ale to nevylučuje, že dělám-li něco, snažím se to dělat maximalisticky. Tato hodnota vysoko je,“ říká MUDr. Holan.

Foto popis| Účastníci studijního programu „Řízení změn…“, ročník 2006.