Bezpečná nemocnice nemusí být jako vězení

25.03.2010

Okrádání pacientů, falešný gynekolog. Takové případy se dějí, pokud personál zanedbá povinnosti. Stačí zavést pravidlo: nikdo bez označení na oddělení nesmí.

Soupeřili o stejné pracovní místo, pak se jeden z nich dostal ke zdravotní dokumentaci toho druhého a přečetl si, jaké nemoci má.
Brzy to věděli i nadřízení a ten nemocný o místo přišel. „Tohle je případ, který ukazuje, jak nebezpečné je, když umožníte někomu cizímu nahlédnout do chorobopisu. Uvnitř je řada informací o prodělaných onemocněních, intimních kontaktech, které si nepřeje pacient, aby někdo jiný věděl,“ zdůrazňuje lékař David Marx, člen mezinárodní akreditační komise udělující nemocnicím certifikáty bezpečnosti.
MF DNES provedla test bezpečnosti v devíti nemocnicích. Reportéři v bílých pláštích zjišťovali, jak ostražitý je personál a jak chrání soukromí pacientů. V pěti nemocnicích dostali do ruky chorobopisy (sestry je přitommohou vydat jen lékařům, a pokud je dají do ruky cizímu člověku, je to trestný čin). Personál však udělal i další chyby – neprověřené „mediky“ pustil k novorozencům,mohli i k lůžkům vážně nemocných a bezbranných pacientů. Ukazuje to na nevšímavost zdravotníků. V nemocnicích si neověřovali, zda je cizí člověk v bílém plášti doopravdy medik.
„To se dá zjistit úplně snadno. Zeptají se, kdo se o vás stará. Vy řeknete jméno doktora a onimuzavolají,“ říká doktor Marx. Chyby, které se stávají, nejsou podle něho selháním jednotlivce, ale systému.
Upozorňuje, že do nemocnic nepřicházejí jen návštěvy, ale třeba i zloději. Jeden z posledních případů je ze začátku roku: nymburská nemocnice za měsíc řešila pět krádeží. Pacientům se ztrácelymobily, peníze, jednou také fotoaparát.
„Personál nabádáme, aby věnoval větší pozornost tomu, kdo chodí na oddělení. Zvláště pak u pacientů, kteří jsou na pokoji sami nebo se nemohou bránit,“ řekl mluvčí nemocnice Tomáš Cikrt.
Do míst, kde leží pacienti, může přijít i duševně nemocný člověk, který by mohl někomu ublížit. Třeba falešný gynekolog. I takový případ už se v Česku stal. Na konci devadesátých let vnikl do Fakultní nemocnice v Olomouci třiatřicetiletý lesník v doktorském plášti a na gynekologii vyšetřil pacientku.
Ředitelé nemocnic, které v testu MF DNES neprošly, chyby přiznávali. Zároveň se však trochu bránili: Nemůžeme zavřít nemocnice, to by pacienty omezovalo, mají právo přijímat návštěvy.
„Nemocnice nejsou věznice,“ souhlasí Jana Petrenko z pacientské organizace Koalice pro zdraví. Dokonce si myslí, že mnohde to stále není dobré a návštěvy mohou za pacienty jen tehdy, když to vyhovuje personálu – jinak řečeno: tyto nemocnice nejsou dostatečně otevřené veřejnosti. „Může se to pak projevit na psychice pacientů,“ podotýká Petrenko. Naráží na dobu před rokem 1989, kdy byly nemocnice nedobytné. Otcové často neviděli své narozené dítě dřív, než byly jejich ženy propuštěny domů.
I otevřená nemocnice však může být bezpečná. „Nic nebrání tomu, aby měla nastavená taková pravidla, aby se po ní volně nepohybovali lidé bez označení,“ říká ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, jež zkritizovala přístup zdravotníků, kteří neprověřili reportéry MF DNES převlečené za mediky. Považuje to za chybu i ve velkých zařízeních, kde panuje větší anonymita. „Existují řešení, kdy je zdravotnická dokumentace uzavřená a každý, kdo na oddělení vstoupí, se musí hlásit u personálu,“ říká.
Petrenko jde ještě dál – zaměstnancům by rozdala čipové karty pro vstup na oddělení, pak by se do uzavřených prostor nikdo nepovolaný nedostal. Kdyby je vyfasovali i pacienti, byla by nemocnice ještě bezpečnější, na to však nejsou peníze. Pro začátek by stačilo zavírat dveře a dát k nim zvonek.

***

Vydat chorobopis cizí osobě je trestné. Nárok na něj má jen ošetřující lékař, primář nebo přednosta.

„Pořád nejsem spokojená, ale těší mě, že alespoň v některých nemocnicích už mají pravidla bezpečnosti pod kůží.“ Dana Jurásková ministryně zdravotnictví