Diskuse o připomínkách by byla žádoucí
31.05.2010
Druhý názor
Psychiatrická léčebna Bílá Voda zatím není akreditována, ani se k tomu v dohledné době nechystá, protože to dnes nepředstavuje bezprostřední ekonomický přínos.
Jako manažer a klinik psychiatrické léčebny vím, že se pojem „následná péče“ ve světovém písemnictví používá spíše pro návaznou péči ambulantní nebo semimurální, která zahrnuje i programy doléčování, navazující na programy rezidenční. Cílem ústavní péče je adekvátní stabilizace psychopatologického stavu a současně podpora adaptačních schopností jedince, které bude potřebovat při návratu do běžného života. Právě následná postrezidenční extramurální péče má cílit na další podporu a rozvoj těchto schopností. Jistě ne celá psychiatrická klientela disponuje dostatečným adaptačním potenciálem. U některých osob umožní stabilizovaný psychopatologický defekt přechod do sféry péče ryze sociální, u jiných musí ústavní psychiatrická péče pokračovat dlouhodobě. Pro české postkomunistické zdravotnictví je pozoruhodné, že příliš neexpanduje do doléčovací (následné) péče uvedeného typu, a pojmosloví standardů SAK ČR pro zařízení následné a dlouhodobé péče tuto patovou situaci dále umocňuje. V materiálu chybí klíčová preambule, že základním cílem ústavní psychiatrické péče je stabilizace psychopatologického stavu a současně stálá podpora těch adaptačních schopností jedince, které mu umožní kompenzovat možnou dysfunkci vulnerabilních oblastí psychiky, a tím mu pomohou k návratu do přirozeného a relativně kvalitního života. Tím je zaseto neporozumění v některých dílčích oblastech.
Některé standardy jsou sporné
Soustředěné úsilí cílící na zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb je nezbytné, paternalistický modus standardů 1-4 (z oblasti řízení kvality a bezpečí) a 8 (z oblasti diagnostické péče) je ovšem sporný. Externí lokus kontroly, který je zde představen, je snad přijatelný pro nejtěžší chronická oddělení. Většina ostatních oddělení by pro dosažení bezpečného terapeutického klimatu měla pracovat zásadně s oboustranným terapeutickým plánem, který vychází z oboustranného kontraktu mezi lékařem a klientem, případně s přihlédnutím ke kontraktu vícestrannému, který vtahuje do hry celé léčebné společenství. Jde zvláště o multilaterální přijetí pravidlové struktury, která spolu s definováním kompetencí, odpovědnosti a sankcí přináší základní krystalickou strukturu poskytující nezbytné a požadované bazální bezpečí jak pro klienta, tak pro celé léčebné společenství. Je otázka, zda toto vše je schopen plně postihnout interní audit, a proč to nemá navíc kontinuálně reflektovat a podporovat externí terapeutická supervize, o které materiál mlčí. Standard 23 (z oblasti péče o klienty) by navíc měl umožnit zákaz použití vnesených léčiv.
Podle standardů 25 a 29 (z oblasti péče o klienty) není jasné, zda je, nebo není standardní, aby si klienti na začleněných terapeutických odděleních nebo komunitách kupovali potraviny a připravovali jídlo relativně samostatně (za terapeutické a nutriční asistence).
Standard 35 (z oblasti kontinuity zdravotnických služeb), týkající se propouštěcí zprávy, může v některých případech kolidovat s požadavkem anonymní psychiatrické léčby a lékařské mlčenlivosti a může být v rozporu se standardy 67 a 68 (z oblasti sběru a zpracování informací). U části klientely vzbuzuje úzkost představa, že bude spádovým ambulantním zařízením směrem k zaměstnavateli zveřejněna skutečnost, že se psychiatricky léčila, a tím bude stigmatizována. Standard neuvádí, že by mohl klient odmítnout zaslání definitivní propouštěcí zprávy do zařízení v místě bydliště.
Standard 42 (z oblasti dodržování práv klientů) vnáší zmatek do strukturovaných rezidenčních programů, které se opírají o sportovní, kulturní a komunitně-rituální prvky.
Většina ostatních standardů SAK ČR pro zařízení následné a dlouhodobé péče se nicméně může stát účinným nástrojem zvyšování kvality ústavní psychiatrické péče. Z hlediska našeho zařízení by bylo žádoucí, aby se o připomínkách diskutovalo, případně se zapojením odborných společností, včetně té, kterou reprezentuji.
Plné znění standardů SAK ČR pro zařízení následné a dlouhodobé péče najdete na www.zdravky.cz.
O autorovi| MUDr. Petr Jeřábek, Ph. D., ředitel Psychiatrické léčebny Bílá Voda, místopředseda Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP
