Vývoj standardů a ukazatelů probíhá souběžně

29.11.2010

* Kvalita péče v metodikách NRC

Více než 60 zájemců o kvalitu poskytované péče se 20. října sešlo v Praze na úvodním workshopu Národního referenčního centra (NRC), který se konal v rámci řešení grantového projektu IGA MZČR č. 10650-3/2009. Hlavním tématem setkání byla problematika společného vývoje standardů a ukazatelů péče jako nástroje zvyšování efektivity i kvality ve zdravotnictví.

Hlavní řešitel grantového projektu „Výzkum metod standardizace zdravotní péče, zaměřený na vývoj národní sady standardů" MUDr. Miloš Suchý zdůraznil, že NRC vychází ze zahraničních zkušeností, připravuje celonárodní metodiky vývoje a zajišťuje celonárodní odborný konsenzus odborných společností, úředníků, zdravotních pojišťoven a metodiků kvality. Společný vývoj klinických standardů (KS) a ukazatelů je důležitým nástrojem pro zvyšování kvality i efektivity péče. Naprosto klíčová je implementace těchto nástrojů do klinické praxe. NRC realizuje vývoj klinických doporučených postupů (KDP) a ukazatelů péče ve spolupráci s odbornými společnostmi chirurgie, gastroenterologie, klinické a radiační onkologie, neurologie, traumatologie, ortopedie, gynekologie a porodnictví a všeobecného lékařství. Na workshopu aktivně vystoupili MUDr. Jaroslav Pantoflíček, Ph. D., zástupce České chirurgické společnosti ČLS JEP, a doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., zástupce České neurologické společnosti ČLS JEP. Zabývali se praktickými aspekty tvorby KDP, představili posluchačům historii a současnost jejich tvorby. Jednoznačně zdůraznili nutnost zavedení jednotné metodiky jako profesionální předlohy zahrnující mnoho nových položek a procesů, které po velmi dlouhém a všestranně náročném procesu nakonec vedou k výslednému textu doporučeného postupu. Ten je velmi koncizní, vzniká na podkladě výsledků mnoha vědeckých oponovaných prací s použitím validních statistických metod a je oponován odborníky různých specializací. V soudobém procesu tvorby doporučených procesů pak bylo vyzdviženo vyhodnocení klinických studií a publikací (evidencebased medicine), konzultační tým, oponentní tým, klasifikace doporučení, vývojový diagram doporučené péče a doporučená kritéria kvality péče.

populační registry klíčové pro hodnocení kvality

Pro zdárné řešení grantového úkolu byla volena spolupráce s Masarykovou univerzitou v Brně - konkrétně s Institutem biostatiky a analýz (IBA), který zajišťuje statistické analýzy a standardizaci. Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph. D., ředitel IBA MU, metodicky shrnul hlavní principy podmiňující kvalitu a význam registrace populačních dat s ohledem na hodnocení kvality léčebné péče. Registry podle něj zahrnují všechny diagnostické skupiny a týkají se jak epidemiologie a rizikových faktorů, tak i diagnostiky a léčby - minimálně ve stejné míře jako studie nalézané pod klíčovými slovy „clinical trial" nebo „evidencebased medicine". I přes bariéry pracného provozu představují klinické i epidemiologické registry podle něj klíčový informační zdroj moderní medicíny. Doc. Dušek představil komplexní model zapojení populačního registru do hodnocení kvality péče v ČR na příkladu Národního onkologického registru. Dokumentoval komplexní datovou podporu zahrnující všechny potřebné dimenze pro odpovědné hodnocení péče. Zejména prognostické a rizikové faktory, záznam léčebného postupu a hodnocení léčebné odpovědi, časový harmonogram dispenzární péče, monitoring krátko dobého i celkového přežití a přežívání bez známek choroby a také údaje o příčinách i datu úmrtí.
Na sdělení doc. Duška navázal jeho kolega RNDr. Ondřej Májek, analytik programů screeningu zhoubných nádorů. Rada EU podle něj doporučuje poskytování screeningu výhradně jako organizovaného programu, který má zajištěnu kontrolu kvality prostřednictvím dat sbíraných o všech screeningových testech, dalších diagnostických vyšetřeních a konečných diagnózách nálezů ve screeningovém programu. V ČR takové programy disponují uceleným systémem informační podpory, který sestává ze systémů pro sběr anonymních individuálních dat o vyšetřeních a jejich výsledcích a databáze screeningových výkonů, poskytované NRC.

bez ukazatelů nelze zavést standardy

MUDr. Suchý zdůraznil, že se podařilo prosadit souběžný a synchronizovaný vývoj KS a ukazatelů, což je aktuálně i jedno z hlavních témat mezinárodních agentur zaměřených na tuto problematiku. Ukazatele jsou používány pro hodnocení péče, ale také při implementaci KS do klinické praxe. Hodnotí míru naplnění klinických doporučení vydaných v KS. Takové ukazatele nazýváme „procesní". Ukazatele „výsledkové" jsou pak používány pro hodnocení výsledků péče jako doklad o úspěšné implementaci KS. Podle MUDr. Suchého je důležité, aby oba ukazatele byly sledovány současně.
Konzultant NRC MUDr. Petr Tůma informoval posluchače o metodickém projektu „Vývoj Národní sady ukazatelů zdravotních služeb (NSUZS)". Ten je systematickým nástrojem pro hodnocení kvality péče reprezentující odborný konsenzus na národní úrovni. Řada ukazatelů je vyvíjena společně s KS s tím, že NRC poskytuje referenční hodnoty za celou populaci ČR. Poskytovatelé péče si tak mohou ověřit své hodnoty v různých kategoriích ukazatelů. Výstupy jsou ve vhodných případech standardizovány na rizika zkreslení a prezentovány s intervalem 95% statistické spolehlivosti. První důležitou skutečností podle MUDr. Tůmy je, že všechny ukazatele jsou vyhodnocovány panelem sestaveným z odborníků, kteří na národní úrovni reprezentují klinický obor, poskytovatele, plátce a případně i pacienty. Druhým důležitým aspektem je podle něj celonárodní použitelnost ukazatelů. Třetím rysem je pak provázanost Národní sady standardů a Národní sady ukazatelů kvality péče.
O Národní sadě ukazatelů jako o efektivním nástroji pro řízení kvality ve zdravotnickém zařízení poté hovořil MUDr. František Vlček, Ph. D., zástupce ředitele Spojené akreditační komise. Zavádění ukazatelů kvality do řízení zdravotnického zařízení je proces složený z následujících kroků - výběru ukazatele, definice ukazatele, volby metodiky sběru a vyhodnocení dat a zejména z následného využívání získaných dat ke zvyšování kvality i bezpečí poskytované péče. Všechny uvedené kroky podle F. Vlčka narážejí na mnoho úskalí, zejména pokud jejich realizace spočívá v rukou jednotlivých zdravotnických zařízení.