Jde o sledování nežádoucích událostí
09.03.2009
* Seminář Nástroje zvyšování bezpečnosti pacientů
Jednou z priorit českého předsednictví Radě EU v oblasti zdravotnictví je zvýšení bezpečí pacientů. Při této příležitosti uspořádaly Ministerstvo zdravotnictví ČR, Česká společnost pro kvalitu ve zdravotnictví a Kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR předminulý týden národní seminář
Nástroje zvyšování bezpečnosti pacientů ve zdravotnických zařízeních.
Cílem bylo prezentovat příklady dobré praxe, různé metodické návody, nástroje pro bezpečnost pacientů a projekty, které koordinovalo či spoluřešilo ministerstvo zdravotnictví.
Jedním z úkolů je zavedení národního registru hlášení nežádoucích událostí při poskytování zdravotní péče, s návazností na strategie jejich prevence. „Vinou nežádoucích událostí je poškozeno osm až dvanáct procent hospitalizovaných pacientů. Podle některých studií je až sedmdesát procent takových příhod preventabilních,“ uvedl MUDr. Zdeněk Hřib z Kabinetu veřejného zdravotnictví 3. LF UK, který je řešitelem projektu národního systému sledování nežádoucích událostí, a dodal: „V roce 2007 jsme provedli studii, do níž bylo zahrnuto 111 poskytovatelů následné péče v ČR. Jako výstup byla zpracována metodika sledování nežádoucích událostí na pracovištích tohoto typu. Ukázalo se, že o danou problematiku je velký zájem – 63 % institucí nežádoucí události sleduje. Na druhé straně se často objevuje restriktivní a punitivní přístup zdravotnických zařízení – není možné nahlásit nežádoucí událost anonymně a je snaha především dopadnout viníka a potrestat ho. Tím ale k bezpečnosti pacientů nepřispějeme.“ Na uvedenou studii loni navázal projekt národního systému hlášení nežádoucích událostí, který je otevřen lůžkovým zařízením všech typů. „Po vzoru britské Národní agentury pro bezpečnost pacientů a dle doporučení WHO jsme vytvořili systém pro interní evidenci nežádoucích událostí ve zdravotnickém zařízení. Nemocnice sbírají hlášení o těchto příhodách a zadávají je do webové aplikace, kterou mají pro svoji potřebu zdarma k dispozici. Z uvedených údajů poté vytváříme anonymizované kopie dat, které díky jednotné klasifikaci umožňují srovnání s obdobnými zdravotnickými zařízeními, jejichž identita ovšem není známa,“ vysvětlil MUDr. Hřib a ujistil, že zdravotnické zařízení pochopitelně zůstává správcem osobních údajů pacientů, Kabinet veřejného zdravotnictví je pouze zpracovatelem dat.
Průvodce kvalitou
Účastníkům semináře byl rovněž představen dokument Mezinárodní základy kvality a bezpečí ve zdravotnictví, který v loňském roce vydala Joint Commission International. „Publikaci může využívat jakékoli zdravotnické zařízení jako pomůcku pro identifikaci největších rizik při poskytování zdravotní péče a zajištění bezpečnosti pacienta. Ideální je pro instituce, které obvykle z ekonomického nebo organizačního důvodu nechtějí aplikovat plošný nástroj externího hodnocení kvality. Dokument má tedy sloužit pouze k sebehodnocení, nejedná se o akreditační či obdobné standardy,“ řekl MUDr. David Marx, Ph. D., ředitel Spojené akreditační komise ČR.
Program rozeznává pět základních rizikových oblastí, na něž je potřeba soustředit počáteční snahy o zlepšení kvality a bezpečnosti. Kritéria pro každou oblast určují deset strategických postupů ke snižování rizik. Pro každé kritérium jsou pak definovány tzv. míry naplnění, které monitorují pokroky v plnění daných požadavků.
Český překlad dokumentu byl vydán ve spolupráci ministerstva zdravotnictví a Kanceláře WHO v ČR a bude uveřejněn v Knize bezpečí na Portálu kvality a bezpečí MZ ČR, www.knihabezpeci. mzcr.cz
