Akreditace by mohla znamenat lepší úhrady

06.04.2009

Nemocnice s certifikátem kvality usilují o zvýhodnění v úhradovém systému

Národní akreditaci Spojené akreditační komise ČR doposud získalo 34 nemocnic, tři české nemocnice jsou akreditovány podle mezinárodních standardů Joint Commission International (JCI) (Ústřední vojenská nemocnice, Nemocnice Na Homolce a Ústav hematologie a krevní transfuze), dvě další (FN Ostrava a Masarykův onkologický ústav se na mezinárodní akreditaci chystají) v blízké době.
Zatím ale takovéto doložené úsilí o bezpečnost a kvalitu péče není nijak systémem úhrad bonifikováno. Všechny nemocnice s akreditací SAK se nyní spojily a usilují o změnu tohoto stavu. Odeslaly všem zdravotním pojišťovnám dopis, ve kterém žádají určité zvýhodnění. „Odpovědi, které jsme dostali, jsou řekněme nejednoznačné, snadno se dají vyložit jako ne nebo zatím ne,“ říká MUDr. Svatopluk Němeček, ředitel FN Ostrava. „Přitom už kolik let zástupci státu i plátců zdravotní péče hovoří o tom, jak je pro ně kvalita a bezpečnost péče důležitá. Konkrétní kroky, které by něco takového podpořily, jsme ale příliš nezaznamenali. To platí především pro pojišťovny,“ dodává MUDr. Němeček. Tato otázka je v různých státech řešena různě. „Někde je akreditace už rovnou podmínkou smlouvy s plátcem, jinde akreditovaným zařízením náleží mírně vyšší úhrada, někde jsou na akreditaci navázány investice či granty, obecně je ale systém úhrad vnímán jako účinný prostředek k motivaci,“ říká MUDr. David Marx, Ph. D., ředitel Sdružené akreditační komise ČR.

Kvalita něco stojí Podle ředitele Němečka nejde ani tak o nějakou odměnu, jako spíše o uznání reálných nákladů. „Kvalita něco stojí, nejedná se o výdaje na samotnou akreditaci, ale o vše, co z dodržování příslušných standardů vyplývá – potřebujeme více personálu, využíváme více pomůcek na jedno použití. To vše je drahé, ale v konečném důsledku to přináší benefit jak pacientovi, tak plátci,“ dodává Svatopluk Němeček.
Základní návrh, se kterým tato iniciativa přichází, je, že úhrada akreditovaným zařízením by měla být vyšší o pět procent. „To je podklad pro jednání, o konkrétní výši je jistě možné diskutovat,“ uvádí S. Němeček.
Zmíněných pět procent pravděpodobně skutečně představuje jen jakýsi výchozí bod. „Myslím, že samotné zohlednění akreditace je opodstatněný požadavek a že je reálné jej zavést do praxe. Úhradová vyhláška říká, že celkové platby pojišťoven nemocnicím se zvýší v roce 2009 o sedm procent, ale platby pro jednotlivé konkrétní nemocnice se musejí zvýšit minimálně o pět procent. Tato dvě procenta mohou být právě ten prostor, ve kterém pojišťovna může ocenit, že nemocnice má akreditaci,“ říká MUDr. Pavel Hroboň, náměstek ministryně zdravotnictví pro zdravotní pojištění.
Podobný názor má i Ing. Ladislav Friedrich, CSc., předseda Svazu zdravotních pojišťoven České republiky: „Musíme společně hledat způsob, jak takovou diferenciaci udělat, aby to nenarušilo celkovou bilanci pojišťoven. Správnou platformou je cenové jednání. To začne ve druhém čtvrtletí letošního roku a jeho výsledkem by měla být cenová dohoda pro rok 2010. Pokud se dohodneme, že akreditované nemocnice budou mít právo na nějakou bonifikaci řekněme ve výši jednoho nebo dvou procent, budeme to muset do svých plánů zakalkulovat. Do této diskuse ale musíme zapojit i ty, kteří certifikát nemají. I oni musejí uznat, že je namístě cenu diferencovat,“ uvádí Ing. Friedrich.