Kapitola třetí: Standardy dodržování práv pacientů

20.04.2009

* Průvodce novými standardy SAK ČR platnými od 1. září

2009

Spojená akreditační komise, o. p. s., vydala v závěru roku 2008 novou verzi Národních akreditačních standardů pro nemocnice účinnou od září 2009. Zdravotnické noviny vás jimi provedou v exkluzivním seriálu.

Dodržování práv pacientů patří k základním procesům sledovaným v rámci akreditačního šetření. Auditoři SAK se zaměřují – jak při práci se zdravotní dokumentací či během rozhovorů s pacienty, tak při pozorování provozu zdravotnického zařízení – zejména na dodržování práva pacienta na informace, na podíl při rozhodování o zdravotní péči a práva na soukromí. Vzhledem k tomu, že práva pacientů upravuje mnoho národních legislativních norem i mezinárodní úmluvy, je jejich dodržování v průběhu akreditačního šetření rovněž pečlivě hodnoceno.

Pacient a jeho práva

Nemocnice usilující o akreditaci musí vypracovat postup seznámení pacienta s jeho právy. Nemůže jím však být jen odkaz na vyvěšený Kodex práv pacienta – při akreditačním šetření se posuzuje, do jaké míry znají pracovníci nemocnice práva svých pacientů, a dále postupy, jak jsou nemocní informováni, a to včetně těch, kteří neumí česky, případně mají jiné komunikační bariéry. Ideálním řešením je vypracování specifického Kodexu práv pacientů pro konkrétní nemocnici – v takovém textu lze konkretizovat naplnění některých práv s ohledem na dané zařízení a lze stanovit i práva přesahující celostátní kodex, např. právo na léčbu bolesti, právo na vyšetření ve stanovený termín apod.

Tlumočnické služby

Pacienti akreditovaných zařízení mají právo být informováni způsobem a jazykem, kterému rozumějí. Informace srozumitelná pro pacienta je ostatně zásadní podmínkou platnosti dokumentovaného informovaného souhlasu. Akreditační standardy nevyžadují trvalou přítomnost tlumočníků, ale zajištění kontaktu na tlumočnickou agenturu poskytující nepřetržitý servis tlumočení po telefonu. Takových institucí je v ČR dostatek.

Informovaný souhlas

Řádné informování pacientů je podmínkou pro to, aby mohli participovat na rozhodování o poskytované péči. Akreditační standardy stanoví povinnost vypracování vnitřního předpisu, kterým nemocnice přesně stanoví postup svých pracovníků při informování pacientů a při dokumentaci poskytnuté informace. Záleží na rozhodnutí managementu, zda bude vyžadovat odebrání písemného obecného souhlasu s přijetím do péče – tento formulář bývá obvykle využíván k tomu, aby se pacient vyjádřil, zda souhlasí s účastí studentů na poskytované zdravotní péči, dále k poučení nemocného o možnosti nahlížet do zdravotní dokumentace apod. Součástí vnitřního předpisu musí být výčet výkonů, u kterých je nutno odebrat informovaný souhlas v písemné podobě (obvykle na formuláři stanoveném managementem pro celé zařízení).
Častou chybou zjišťovanou při akreditačních šetřeních je zaměňování procesu informování pacienta, povinného u každého výkonu, s vyplněním formuláře souhlasu – ten v písemné podobě u každého výkonu být nemusí. Je výhodné, když nemocnice vnitřním předpisem stanoví postup v případech, kde není nutné odebrání písemného souhlasu v písemné podobě, např. dokumentace ústního souhlasu pacienta.
Vnitřní předpis by měl upravit situace, kdy pacient neovládá český jazyk (viz výše), případně není schopen předložený formulář podepsat, přestože souhlas je schopen dát, např. při poúrazových stavech. Předpis by dále měl eliminovat situace, kdy je písemný souhlas pro pacienta obtížně srozumitelný, např. při používání zkratek či dokonce kódů dia gnóz k označení výkonu.
Akreditační standardy stanoví minimální obsah informace podávané o plánovaném výkonu – včetně povinnosti informovat pacienty o jménu osoby (obvykle lékaře), která má primární odpovědnost za poskytovanou péči, případně (jeli to možné) o jménu lékaře provádějícího plánovaný výkon.

Edukace pacientů

Poskytování zdravotní péče nemůže být úspěšné, nejsouli pacienti řádně a systematicky edukováni o svém zdravotním stavu, plánované péči i o možnosti svého podílu na poskytované péči. Akreditační standardy vyžadují, aby nemocnice zavedla proces, během kterého se u každého paci enta (případně i u jeho blízkých) hodnotí potřeba edukace a prováděná edukace se stanoveným způsobem dokumentuje. Edukaci vykonávají všichni pracovníci, kteří pacientovi poskytují péči, tedy lékaři, sestry či ostatní nelékařský personál.

Omezovací prostředky

Významným zásahem do práv pacientů je použití omezovacích prostředků – mechanických či farmakologických. Jeho nesprávné provedení představuje riziko jak pro pacienty, tak pro zdravotnické zařízení a jeho pracovníky. Akreditační standardy vyžadují vypracování vnitřního předpisu, který detailně upraví postup při použití omezovacích prostředků s ohledem na: • indikace použití omezovacích prostředků (kdo indikaci provádí a jakým způsobem), • rozsah vyšetření pacientů před použitím omezovacích prostředků, v jeho průběhu i po ukončení, • formu a rozsah vedené dokumentace, včetně případného hlášení použití omezovacích prostředků.
Tento předpis dále upravuje postup při přijetí pacienta k hospitalizaci bez jeho souhlasu (k detenční hospitalizaci) – zejména postup při hlášení této skutečnosti soudu.

Soukromí pacientů

Součástí akreditačního šetření je též posuzování skutečnosti, zda je dodrženo právo pacientů na soukromí – v průběhu celého akreditačního šetření se auditoři zaměřují na to, zda je takové právo naplňováno např. používáním zástěn mezi lůžky, neponecháváním otevřených dveří pokojů při manipulacích s pacienty, dodržováním soukromí při vyšetřování a odebírání informací v ambulantním provozu. MUDr. David Marx, Ph. D.,

Foto autor| ilustrační foto: shutterstock

O autorovi| MUDr. František Vlček, Spojená akreditační komise ČR