Kapitola šestá: Standardy protiepidemických opatření

01.06.2009

 * Průvodce novými standardy SA K ČR platnými od 1. září 2009

Spojená akreditační komise, o. p. s., vydala v závěru roku 2008 novou verzi Národních akreditačních standardů pro nemocnice účinnou od září 2009. Zdravotnické noviny vás jimi provedou v exkluzivním seriálu.

Mohlo by se zdát, že oblast nemocniční hygieny je v provozu zdravotnických zařízení díky poměrně extenzivní právní úpravě důsledně dodržována. Realita ale bývá odlišná. Standardy této kapitoly jsou obdobně jako ostatní standardy SAK zaměřeny především na to, zda jsou příslušné procesy reálně zavedeny a funkční, nikoli na ověření toho, zda má zdravotnické zařízení vypracovaný příslušný vnitřní předpis.
Podobně jako bezpečí nemocničního prostředí je oblast nemocniční hygieny souborem postupů, které se prověřují v průběhu celého akreditačního šetření, a to všemi přítomnými auditory.
Akreditovaná nemocnice musí mít zavedený takový systém evidence a hlášení nemocničních infekcí, který odpovídá národní legislativě i spektru poskytované péče. Častým problémem českých nemocnic a léčeben je nedostatečná míra hlášení těchto infekcí – při akreditačním procesu musí zařízení prokázat, jaké zavedlo procesy s cílem dosáhnout reálné endemické hladiny (např. křížová kontrola výskytu nemocničních infekcí porovnáním klinických dat s daty mikrobiologické laboratoře či softwarový nástroj reagující na vykázané diagnózy). Součástí akreditačního šetření je předložení průběžného monitoringu nemocničních a profesních infekcí v zařízení a informace o tom, jak jsou s daty seznamováni pracovníci i orgán veřejného zdraví. Pokud tento orgán v rámci kontrolních šetření uložil provést nápravná opatření, prověřují auditoři, jak je nemocnice realizovala. Při návštěvách jednotlivých pracovišť také ověřují, jak jsou pracovníci informováni o výskytu nemocničních infekcí na vlastním pracovišti i o příslušných preventivních opatřeních.

Hygiena rukou

Význam řádné hygieny rukou pro prevenci poškození pacientů nemocniční infekcí je zdůrazněn faktem, že se úpravě postupů při mytí a dezinfekci rukou věnuje samostatný standard. Ten kromě vypracování standardního postupu předpokládá zavedení pravidelného školení v mytí a dezinfekci rukou a kontrolu dodržování správného postupu. Při akreditačním šetření se auditoři seznamují se záznamy o provedených školeních, v provozu ověřují znalost správných postupů a průběžným sledováním ověřují, zda pracovníci nemocnice postupy dodržují.

Provozní řády

Standardy SAK se zabývají formou a obsahem provozních řádů jednotlivých pracovišť týkajících se hygienicko-epidemiologického režimu. V souladu s platnou legislativou musejí provozní řády upravovat minimálně následující oblasti: • příjem a ošetření pacientů, • zásady dezinfekce a dvoustupňové dezinfekce, zásady sterilizace a vyššího stupně, sterilizace, postup při kontaminaci prostor biologickým materiálem, • zásady manipulace s prádlem a se stravou, • zásady třídění a likvidace odpadu, • postupy při hlášení infekčních onemocnění, • postupy při izolaci pacientů a realizaci bariérových ošetřovacích technik, • postupy při zásobování vodou, • postupy při úklidu a malování.
Častým nedostatkem v průběhu akreditačního šetření bývá formální zpracování provozního řádu, kdy např. došlo ke změně spektra poskytované péče či k provozním změnám na daném pracovišti (otevření dalšího „zákrokového“ sálku, skladování použitého prádla), ale řád odpovídá situaci před změnou.
Při akreditačním šetření se hodnotí, jak se provozní řády dodržují všemi pracovníky nemocnice – zejména v oblasti hygienických a protiepidemických opatření je nutné si uvědomit, že povinnosti vyplývající z provozních řádů se vztahují i na pracovníky dodavatelských společností vykonávající např. úklidové služby či manipulující s odpadem. Tuto povinnost jim musí nemocnice uložit ve smlouvě s dodavatelskou společností, která by měla upravit rozsah a obsah proškolení osob – obvykle zcela v souladu s platnými provozními řády, resp. s těmi jejich částmi, které se činnosti externistů týkají.
Dále jsou předmětem akreditačního šetření stanovené postupy pro prevenci výskytu infekcí zejména při činnostech s vyšší mírou rizika. Minimálně musejí být ošetřeny následující činnosti: • nakládání s odpadem, • manipulace s prádlem, • postup při poranění o kontaminovanou pomůcku či při expozici biologickému materiálu, • odběr biologického materiálu a manipulace s ním, • postup při ochranné dezinsekci a deratizaci, • postup při úklidu a malování, • zásady dezinfekce a sterilizace, • manipulace se stravou.
U těchto oblastí se opět prověřuje existence vypracovaných standardizovaných postupů, jejich realizace v provozu a způsob proškolení osob podílejících se na péči o pacienty.

Systematické školení zaměstnanců

Nedílnou součástí postupů z oblasti hygienicko-epidemiologické problematiky je systematické školení pracovníků nemocnice i dalších osob. Při akreditačním šetření se posuzuje, do jaké míry je školení součástí adaptačního procesu, jak nemocnice prokazuje, že jednotlivé osoby (včetně externistů) školením prošly, jak se ověřují znalosti získané školením a jakou znalost příslušných postupů mají osoby, se kterými se auditoři během šetření setkávají. Je tedy spíše pravidlem, že auditoři ověřují dodržování dezinfekčních programů opakovanými dotazy směřujícími k pracovníkům provádějícím úklid i praktickým prověřováním toho, zda je např. dodržován postup při ředění dezinfekčních prostředků (zda je k dispozici příslušná odměrka).
Standardy této kapitoly patří k těm, s jejichž dodržováním mají nemocnice obvykle větší problémy – nejčastěji v důsledku nedostatečné průběžné kontrolní činnosti, bez níž není možné reálné stanovené postupy v oblasti nemocniční hygieny systematicky dodržovat – i proto bývá vhodné, když jsou procesy týkající se protiepidemických opatření součástí systematického sledování dat v oblasti kontinuálního řízení kvality (minimálně výsledky auditů a hlášení nemocničních nákaz).

Foto autor| Ilustrační foto: Shutterstock

O autorovi| * Průvodce novými standardy SA K ČR platnými od 1. září 2009 MUDr. David Marx,Ph. D., MUDr. František Vlček, Spojená akreditační komise ČR