D. Marx: Sestry jsou dnes evangelisty akreditací

12.10.2009

* Konference Kvalita a bezpečí ve zdravotnictví 2009

„Ještě dnes některá zdravotnická zařízení připomínají taková drobná knížectví - jednotlivé primariáty mají své vlastní zákony, svého vlastního knížete a své vlastní zvyklosti,“ řekl v úvodu své prezentace MUDr. David Marx, Ph. D., ředitel Spojené akreditační komise (SAK) ČR, která 24. září v Praze uspořádala mezinárodní konferenci Kvalita a bezpečí ve zdravotnictví.

Podle D. Marxe je v ČR stále handicapem zastaralá struktura zdravotnických zařízení - zejména v následné péči - která může být v některých oblastech limitujícím faktorem pro správné načasování akreditace. „Nicméně z hlediska praktického zavádění řízení kvality a bezpečnosti v nemocnicích osobně pokládám za nejzásadnější výzvu prolomení psychologických aspektů odporu vůči změnám, vůči nastavování standardizace,“ uvedl D. Marx. Doplnil, že další příčinou pomalejšího zavádění standardů na začátku 90. let byla absence vysokoškolského vzdělání ošetřovatelského personálu. „Naopak dnes vidíme, že reprezentanti nelékařských profesí se v dané oblasti rozvíjejí nejdynamičtěji a jsou obvykle těmi evangelisty změn uvnitř zdravotnického zařízení,“ upřesnil.

Některé změny přesahují zdi akreditovaných zařízení

Akreditace SAK podle D. Marxe nevedla jen k tomu, že má ČR dnes 42 akreditovaných organizací, ale i k tomu, že mnoho nemocnic používá akreditační standardy jako nástroje řízení a že určité procesy ve zdravotnictví se změnily obecně a přesahují (!) zdi akreditovaných zařízení. „Managementy neakreditovaných nemocnic si uvědomily, že je nutno standardizovat některé rizikové procesy - třeba vytvořit srozumitelný systém informovanosti pacientů či dokumentovaný informovaný souhlas,“ upřesnil D. Marx a dodal, že (nejen) díky akreditačním šetřením a edukaci personálu došlo např. ke zvýšení kvality vedení zdravotní dokumentace. Velmi užitečným nástrojem jsou akreditační standardy i v oblasti bezpečnosti prostředí, protože umožňují podívat se na možná rizika komplexně a z pozice konkrétního pacienta.
Jedna z věcí, kterou akreditace přináší a která není úplně lehce prosaditelná, je přesné stanovení kompetencí personálu, zejména lékařského. „Znovu a znovu se setkáváme s ne úplným porozuměním tomu, že formální vzdělání je jen prvním předpokladem k tomu, aby lékař mohl v dané nemocnici pracovat, a neznamená, že tam může dělat vše, co je atestační náplní. Vyžadování jasného popisu toho, co konkrétní člověk v konkrétní nemocnici může dělat, představuje úplné novum akreditačního procesu,“ upozornil D. Marx. „Ještě obtížněji se v praxi uplatňuje požadavek na hodnocení výstupu -tedy zda může lékař stále vykonávat práci v rozsahu jeho kompetencí.“

Nehrajeme si na Potěmkinovu vesnici

MUDr. Marx připomněl, že v roce 2010 by měla být ukončena akreditace SAK, provedená Mezinárodní společností pro kvalitu ve zdravotnictví ISQua. „Od ledna příštího roku bychom také chtěli zahájit ve zdravotnických zařízeních, která o to projeví zájem, neoznámená akreditační šetření - v období od 60 do 90 dnů,“ dodal. Jaký důvod tlačí managementy k tomuto rozhodnutí? „Obvykle chtějí bojovat s názory, že akreditační šetření je jako Potěmkinova vesnice připravená jen na několik dní,“ vysvětlil D. Marx.
Je také otázkou, jak po volebním období dopadne legislativní zakotvení povinnosti zdravotnického zařízení podrobit se určité externí kontrole kvality. „Akreditované nemocnice mají sice v současnosti větší jistotu, že pacientům poskytují bezpečnou a kvalitní péči, nicméně jejich vnitřní motivace nemůže být natahována donekonečna,“ zdůraznil D. Marx a konstatoval na závěr: „Věříme, že děláme správné věci a že pravdu měl Albus Brumbál z Harryho Pottera, když říkal: Jsou okamžiky, kdy se člověk musí rozhodnout, zda bude dělat to, co je snadné, nebo to, co je správné. My jsme se rozhodli pro tu druhou variantu.“

MZ chce zlepšit edukaci

Náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči MUDr. Markéta Hellerová ve svém příspěvku uvedla, že ministerstvo zdravotnictví chce ještě v letošním roce vydat po několikaleté spolupráci s praktickými lékaři standardy pro ambulance primární péče.
„Nyní se také intenzivně zabýváme vzděláváním zdravotníků v oblasti kvality a bezpečnosti poskytované péče. Jeden z projektů se týká specializačního vzdělávání lékařů - během října pro ně budeme vydávat nové edukační programy, jejichž povinnou součástí už bude několikahodinové studium právě v této oblasti,“ upřesnila M. Hellerová a představila druhý projekt, který už byl odevzdán na ministerstvo práce a sociálních věcí a jenž je zaměřen na celoživotní vzdělávání lékařských i nelékařských profesí.
„Prioritou ministerstva zdravotnictví je rovněž edukace pacientů. V horizontu měsíce bychom rádi vydali tištěnou verzi elektronické Knihy bezpečí, která je dostupná na našem webu. Publikace bude zdarma k dispozici všem, kteří o ni budou mít zájem a kteří se chtějí dozvědět základní informace potřebné při kontaktu se zdravotnictvím,“ dodala M. Hellerová. Během konference vystoupilo také několik zahraničních hostů. K jejich příspěvkům se vrátíme v některém z dalších vydání Kongresového listu.

Foto popis| „Vzhledem k tomu, že jakékoli akreditační standardy kladou velký důraz na uplatňování práv pacientů, byla zdrojem odporu vůči akreditaci také tendence, aby byl vztah zdravotníka a pacienta spíše partnerský - byť nikdy symetrický,“ říká D. Marx (na snímku vpravo). To ostatně ilustrovali svou etudou během netradičního zahájení konference absolventi DAMU, oboru alternativní herectví a loutkoherectví.
 

Foto autor| Foto: ZN