Zkoušky dospělosti

28.02.2008

Události I Světem se šíří vlna certifikací a akreditací nemocnic. Nemocnicím to přináší starosti, pacientům jistotu.

Nemocnice Třebíč obdržela certifikaci podle ISO 9001. Nositelem certifikátu kvality se stala přesto, že nedlouho předtím plnila stránky novin a obrazovky televizorů skandálem s výměnou dvou novorozených holčiček. Tato záměna nebyl jediný problém, s nímž se měla certifikační společnost URS Certifikace vypořádat. Už po zahájení přípravy na certifikaci, v říjnu 2005, se na novorozeneckém oddělení od kojence s komplikovaným zánětem plic nakazilo dalších osm dětí, a vedení nemocnice to přes zákonnou povinnost neoznámilo včas ani hygienické stanici ani krajskému zdravotnímu radovi. V této souvislosti pak vypadá únik dat z pediatrie na podzim 2007 jako maličkost. »Právě proto, aby k podobným případům už nedocházelo, je nutné zavést standardní kontroly kvality,« říká náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči Eliška Klimešová.
Certifikaci je totiž třeba obhajovat. Každý rok přicházejí externí auditoři a vždy jednou za tři roky je třeba žádat o recertifikaci. Nemocnice proto vypracovala interní plán kontroly a ředitel Petr Mayer jmenoval 20 interních auditorů, kteří budou postupně provádět audit na všech odděleních. Na každém oddělení je vyvěšena Politika jakosti, kde si může každý pacient závazek porovnat se skutečností.
Certifikace není laciná záležitost. Byť byla firma URS Certifikace vybrána v tendru jako nejlacinější, celkové náklady spojené s certifikací přesto dosáhly částky jeden a půl milionu korun. Třetinu této sumy dal nemocnici Krajský úřad Kraje Vysočina, dvě třetiny ovšem nemocnice hradila ze svého. Musí mít proto zájem, aby při dalším auditu prošla. Pokud by se jí nepodařilo kvalitu obhájit a certifikace by jí byla odebrána, byly by to peníze vyhozené z okna.
Akreditace je lepší. Norma ISO 9001 je zaměřena především na kvalitu zboží a služeb. Hlavní úlohou nemocnice je ovšem léčit. I když se různé certifikační společnosti snaží nějakým způsobem tuto normu na nemocnice naroubovat, nepostihují to hlavní – klinickou péči. V celé Evropě se proto rozvíjí systém národních akreditací. V České repubnickou lice vznikl z popudu ministryně zdravotnictví Zuzany Roithové v roce 1998. Byl ustaven i řídící orgán – Spojená akreditační komise ČR.
V současné sobě už prošlo národní akreditací 21 nemocnic nebo zdravotních zařízení. Akreditace je samozřejmě dobrovolná, pro nemocnice znamená jenom práci navíc. Jenomže nemocnice odpovídá za své pacienty a díky akreditačnímu procesu si může uvědomit své slabiny. Proto také rada Kraje Vysočina nařídila po případu s heparinovým vrahem Zelenkou všem nemocnicím v regionu, že musejí projít akreditačním řízením. Čeká to i třebíčskou nemocnici, třebaže má certifikaci ISO. Vždyť jen za únor má dvě další ošetřovatelská selhání. Celoevropská kvalita. Evropská unie nemá jednotnou soustavu záruk kvality lékařské péče, proto eurokomisař pro zdravotnictví Markos Kyprianu pracuje na směrnici, která by měla na celoevropské úrovni zaručit nějakou atestaci kvality všech zdravotnických zařízení. Zatím neexistují ani jednotné evropské standardy lékařské péče. Jedinou mezinárodně uznávanou akreditací je akreditace udělená Joint Commission International ( JCI), která hodnotí 300 různých indikátorů a je neskonale přísnější než národní akreditace, i když ta národní usnadňuje proces získání akreditace mezinárodní. Jen pro porovnání – naše národní akreditace pracuje s pouhými 50 indikátory, které jsou rozděleny do skupiny standardů kvality, diagnostických postupů, péče o pacienta, kontinuity zdravotní péče, dodržování práv pacientů, podmínek poskytování péče a standardy managementu.
Proces mezinárodní akreditace je shodný ve všech zemích, stejně v Praze jako v Dubaji nebo v Bostonu. Nemocnice žádající o mezinárodní akreditaci musejí vyhovět asi 1500 parametrům, přičemž akreditaci lze obdržet pouze tehdy, jestliže nemocnice vyhoví 95 procentům z nich. Udělená mezinárodní akreditace se musí, stejně jako národní akreditace, obnovovat každé tři roky. Její obdržení je nesmírně obtížné, takže není divu, že mezinárodní akreditaci JCI má ve světě jenom zhruba 60 nemocnic. Může nás těšit, že jsou mezi nimi tři české: Ústřední vojenská nemocnice v Praze-Střešovicích, Nemocnice Na Homolce a Ústav hematologie a krevní transfuze (ten, jehož samostatnost chce ministr Julínek zrušit).
David Marx, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví, který akreditace v České republice uvedl v život a zpracoval základ jejich podmínek, tvrdí: »Akreditace může nemocnici nesmírně pomoci ve snížení rizik, a tím i k lepší klinické péči.« Vydělají na tom především pacienti.

Mezinárodní akreditaci, kterou získalo ve světě jen asi 60 nemocnic, mají i tři české: ÚVN ve Střešovicích Nemocnice Na Homolce Ústav hematologie a krevní transfuze

Foto popis| Nemocnice v Třebíči potřebovala certifikaci jako sůl.