Jak využívat indikátorů kvality ve zdravotnictví?

21.05.2007

kniha Quality Health Care - A guide to Developing and Using indicators autora Roberta lloyda, Ph. D., nabízí ucelený pohled na využívání indikáto rů kvality jako důležité součásti řízení zdravotnických zařízení.
 

Autor originálně dělí měření na tzv. „hlas klienta“ a „hlas procesu“, tedy získává ní zpětné vazby od uživatelů (subjektiv ní, názorové stránky kvality) a objektivní měření kvality, což jsou její dva základ ní rozměry. Jednotlivé kapitoly knihy pak čtenáře provázejí metodikou výběru vhodných indikátorů, sběru dat a přede vším jejich analýzy, správné interpretace a intervence na jejich základě.
Přidanou hodnotou publikace jsou auto rovy rozsáhlé zkušenosti v řízení kvality v jiných oborech, než je zdravotnictví. Kni ha obsahuje bezpočet příkladů z praxe, kte ré lze využít pro práci s indikátory v našem prostředí. Čtivost až zábavnost knihy podtr hují příběhy a paralely z literárních prame nů a z Lloydových vlastních zkušeností.
Přestože je kniha doslova nabita knowhow v řízení kvality a bezpečnosti zdravotní péče, je psána snadno stravitel ným a čtivým způsobem. Její překlad do češ tiny by i přes drobné kulturní a organizační rozdíly, které se v knize objevují, znamenal značný přínos pro řízení kvality a bezpeč nosti zdravotní péče v českém prostředí.

Hlas klienta - typy získávání zpětné vazby od pacientů

První dvě kapitoly knihy přinášejí detail ní náhled na způsoby, jakými lze získávat zpětnou vazbu od pacientů zdravotnické ho zařízení. Dozvídáme se, že dotazníko vé studie a stížnostní agenda jsou pouze dvěma z mnoha cest, jak zapojit klienta do procesu zvyšování kvality služeb. Je zde také zdůrazněn opomíjený fakt, že pomocí různých metod lze hlasu klienta naslouchat nikoli pouze po využití služeb zdravotnic kého zařízení, ale též předtím a v samot ném průběhu.
V přehledném tabulkovém uspořádá ní zde nalezneme definice, popis výhod i nevýhod a četné příklady využití metod.

Hlas procesu - výběr a implementace indikátorů kvality

Třetí a čtvrtá kapitola knihy se zabývají výběrem a implementací indikátorů kva lity v provozu zdravotnického zařízení a jejich přehledným uspořádáním do sou hrnné aplikace. Autor klade důraz přede vším na to, že již při výběru indikátorů je nutno myslet na jejich užitečnost při říze ní. Nabízí několik algoritmů výběru indi kátorů a jejich prezentace. Citlivě se staví ke skutečnosti, že zaměstnanci v různém pracovním zařazení ve zdravotnické orga nizaci hledají ve statistických výstupech různé informace. Poprvé se zde setkává me s termínem „scorecard“, tedy přehled nou formou prezentace indikátorů, která, pokud je sestavena citlivě, nabízí ucelený pohled na kvalitu různých procesů v zaří zení a jejich vzájemnou provázanost.
Autor předkládá čtenáři 23 užitečných otázek, které je nutno si položit při výběru a implementaci každého indikátoru. Ana logicky k těmto otázkám kapitola obsahuje tzv. „formulář pro zavedení indikátoru do praxe“. Jeho vypracováním si lze odpově dět na podstatnou část otázek: Který pro ces budeme indikátorem monitorovat? Na která oddělení se vztahuje? Kterou dimen zi procesu indikátor měří (včasnost, bezpe čí, dostupnost, kontinuitu, účinnost atd.)? Existují k indikátoru reference v literatu ře? Jak se budou sbírat data? Je k tomu tře ba pomocného vybavení nebo technologie? Kdo je odpovědnou osobou za sběr dat? S jakou frekvencí se data budou sbírat, ana lyzovat a prezentovat? Jakou metodou?

Statistika, statistika a zase statistika

Po výběru indikátorů, jejich přehledné organizace a sběru samotných dat přichází pravděpodobně nejnáročnější krok - jejich správná analýza. Následující dvě kapitoly zevrubně probírají statistické metody. Čty ři hlavní okruhy problémů a zároveň největ ší semeniště případných chyb v analýze dat, které zde autor řeší, jsou: rozdíl mezi daty a informacemi, transformace dat v infor mace; rozdíl mezi statickým a dynamickým přístupem k analýze dat; porozumění varia ci a její správná interpretace v praxi a koneč ně konkrétní ukázky dezinterpretace dat způsobené „číselným analfabetismem“ (nesprávným zacházením s daty a jejich zavádějící interpretací z důvodu nedostat ku erudice ve statistických metodách).
Pravděpodobně odborně nejnáročnější kapitoly celé knihy obsahují mnoho statis tických nástrojů analýzy dat a praktických příkladů jejich použití. Autor však neulpí vá na vysoce odborné úrovni „posedlé“ statistikou. Každou probranou metodu na samém konci výkladu vrací na úroveň ma nažera kvality, vyzdvihuje její užitečnost při řízení procesů pomocí indikátorů a nabízí (mnohdy více než jeden) konkrétní příklad praktické aplikace dané metody.

Syntéza - kasuistiky

Předposlední kapitola obsahuje velmi zdařilou syntézu odborné náplně knihy v podobě čtrnácti reálných kasuistik - na příklad na téma měření efektivity léčby kardiovaskulárních onemocnění, sledová ní katetrových infekcí, sledování pádů pa cientů či problematiky rychlé sterilizace na operačních sálech. Při řešení jednotlivých případů jsou použity metody dříve popsa né v knize. Autor zároveň pokládá čtenáři kontrolní otázky, čímž zvyšuje jeho bdělost a dává mu možnost vlastní volby při řešení daného problému a rekapitulace poznatků z předchozích kapitol.
V závěru publikace se R. Lloyd věnuje osobnímu rozvoji zaměstnance zdravot nického zařízení v roli manažera kvality a následně rozvoji celé organizace v oblasti řízení kvality a bezpečnosti pacientů. Před kládá užitečné pomůcky jak pro kariér ní rozhodování manažera, tak pro tvor bu strategie v oblasti kvality řízení kvality celé organizace. Tato závěrečná kapitola se zcela vymyká formátu knihy a svým obsa hem patří spíše na její začátek. Problemati ka, kterou se kapitola zaobírá, má však svůj význam a nepochybně nabízí odpovědi na otázky, které si dnes kladou manažeři kvali ty v českých zdravotnických zařízeních.

Foto popis| Jones and Barlett Publishers, 343 stran, cena v Kč není, ISBN 0763748056

O autorovi| MUDr. František Vlček, Spojená akreditační komise ČR