Ministerstvo zveřejní čekací doby

25.06.2007

Čekací doby na některé výkony, ale i výkonnost zdravotnických zařízení mají být brzy veřejné. Je to součástí strategie ministerstva zdravotnictví pro zvýšení bezpečnosti pacientů.
 

BEZPEČNOST PACIENTŮ

Legislativní i nelegislativní kroky chystá ministerstvo zdravotnictví pro zvýšení bezpečnosti pacientů v nemocnicích. „Nedá se říci, že by se aktivity v oblasti bezpečí pacienta do současnosti neděly, nicméně nikdy nebyly koordinované. Nikdy tato oblast nebyla brána jako jedna z priorit, nebyl vytvořen systém návazných kroků s jasným cílem,“ uvedla náměstkyně ministra pro zdravotní péči Markéta Hellerová, podle které byla problematika bezpečí pacientů dlouhodobě podceňovaná. „Jak zdravotnická zařízení, tak jednotliví zdravotničtí pracovníci musí být motivováni a musíme mít dostatečně informované pacienty, kteří budou vědět, na co si dávat pozor a co sledovat,“ myslí si Hellerová. Mezi prvními kroky ministerstva má být zveřejnění informací o výkonnosti přímo řízených zdravotnických zařízení, aby pacienti věděli, které z nich léčí kterou chorobu častěji. Veřejnosti by měla být zpřístupněna také data o objednacích dobách na ty výkony, u kterých je s čekacími lhůtami problém. Ministerstvo provedlo v přímo řízených organizacích první průzkum, ze kterého vyplynulo, že by se mělo jednat mimo jiné o čekací doby na výměnu kyčelního kloubu, oční operace nebo vyšetření magnetickou rezonancí. Metodiku, kterou bude ministerstvo tato data pro veřejnost sledovat, chce dát k dispozici krajům, aby ji mohly použít také pro svá zdravotnická zařízení. „Neočekávejte údaje o úmrtnosti,“ upozornila Hellerová novináře s tím, že by bez podrobných informací o metodice sběru dat, o pacientech a bez dalších odborných informací byly tyto údaje zavádějící.

Netrestat personál

Další informace ministerstvo i veřejnost získá z dotazníků pacientů. Ty chce udělat jednotně pro všechny přímo řízené nemocnice, ve kterých by průzkum probíhal každý rok ve stejnou dobu, a tak, aby jeho výsledky byly porovnatelné. Ministr zdůraznil, že sledování mimořádných událostí a zvyšování bezpečnosti pacientů by nemělo být spojeno se sankcemi. Ani z výsledků sledování spokojenosti pacientů nemají vyplývat sankce, průzkum má být informací pro manažery nemocnic a dobré výsledky prestižní záležitostí.
„Nemocnice není bezpečným místem a všichni, kteří tam pracují, včetně pacientů, si toho musejí být vědomi, být ostražití a nesmějí se bát ptát. Důležitá je otevřenost, pozitivita, tedy netrestat za to, že personál na pochybení poukazuje, a otevřeně o tom hovořit, to je jediná cesta jak to napravit a snižovat riziko,“ shrnul ministr.

Vnitřní předpisy povinně

Určitou pomoc ve zvyšování bezpečí pacientů má podle ministerstva přinést chystaná nová právní úprava. Zákon o zdravotnickém zařízení má zakotvit akreditace a stanovit, kdo je smí provádět a za jakých podmínek, což by mělo odbourat některé dnešní nejasnosti a problémy. Zákon také změní povinnosti zdravotnických zařízení. Má je prý zjednodušit, nově ale má být povinností například vytvoření a dodržování vnitřních předpisů o zvyšování kvality. K jejich vytvoření prý ministerstvo poskytne metodické pokyny. Zlepšit informovanost odborné veřejnosti i laiků mají připravované internetové stránky specializující se na téma bezpečí pacientů a takzvaná kniha bezpečí, jež má obsahovat souhrn doporučení a informací ke zvýšení bezpečí pacientů.

Marx chystá studii

Předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví David Marx ZDN řekl, že současný přístup ministerstva je obdobný jako v jiných zemích, kde s ucelenou podporou bezpečí pacientů začínají. Marx připomněl, že v evropských zemích se počet pacientů poškozených pobytem v nemocnici pohybuje mezi 7 a 11 procenty. V České republice zatím výzkum na toto téma proveden nebyl.
 

„Studie je ekonomicky náročná.
 

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s olomouckou lékařskou fakultou žádá o grant, aby mohla proběhnout,“ řekl Marx s tím, že nepředpokládá, že bychom se v tomto ohledu od ostatních evropských zemí odlišovali. B

Foto popis| David Marx a Markéta Hellerová. Foto: Leoš Chodura