Identifikace pacientů ve zdravotnických zařízeních

27.01.2006

ZVÝŠENÍ BEZPEČÍ A KVALITY

Pro identifikaci pacientů ve zdravotnických zařízeních jsou nyní jako novinka představovány a zaváděny speciální identifikační náramky vybavené čárovým kódem nebo elektronickým čipem. Pomáhají zdravotním zařízením zjednodušit procesy, ušetřit léčiva, pracovní síly i čas a omezit chyby.

V souvislosti s certifikací zdravotnických zařízení je vyžadována určitá úroveň identifikace pacienta při pohybu zařízením. Systém identifikace pacientů byl dosud realizován pouze ve dvou českých nemocnicích (Nemocnice Na Homolce a Ústřední vojenská nemocnice v Praze), od začátku letošního roku na něj přechází i Nemocnice s poliklinikou Česká lípa, kde by měl navazovat na výkonný nemocniční informační systém.

Ochrana osob i zařízení

Náklady spojené se zavedením a ročním provozováním systému identifikace jsou dle informací z webových stránek nemocnice cca 480 tisíc korun. „Snažíme se zavést standard přispívající k omezení lékařských chyb i ke snížení nákladů. Pohodlný a automatizovaný proces zabrání chybným identifikacím,“ uvedla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči českolipské nemocnice Eva Nesládková.
Plastové identifikační náramky splňují standardy a předpisy pro nepřenosnou a přesnou identifikaci pacientů zabezpečenou proti neoprávněné manipulaci i požadavky zákona na ochranu soukromí pacienta atd.
Zdravotníci mohou elektronicky snímat a ověřovat údaje nezbytné pro podání léčiv, transfuze, k identifikaci na operačních sálech a vyšetřovnách, při odběrech, monitorování vzorků a účtování poplatků pacienta (včetně oddělení standardu od nadstandardu).
Důležité je i posílení bezpečnosti zdravotnických zařízení. Díky těmto systémům lze zabezpečit přístup do vyhrazených prostor, evidovat pohyb osob po zařízení v reálném čase a snížit např. riziko krádeží. Identifikace osob má rovněž význam v případě nutnosti evakuace zařízení. Dnes je v řadě zařízení pacient při pohybu po nemocnici prakticky „neznámý“, často ani není dle čeho zjistit, zda se vůbec jedná o pacienta, zda patří na oddělení apod.

Omezení chyb, zpřesnění péče

Podle Josefa Sýkory ze společnosti EFG CZ, která se zabývá dodáváním identifikačních systémů, velké nemocnice připouštějí až 15 % chyb při medikaci. Firma argumentuje pozitivními zkušenostmi ze zahraničí, kde došlo k omezení chyb v léčebné péči po zavedení systému: „Víceletá studie z VA Medical Center ukázala snížení chyb při podávání léků o 82 %, a to zlepšení o 75 % při chybách, kdy pacient dostal nesprávný lék, zlepšení o 93 % při chybách spočívajících v nesprávném dávkování a zlepšení o 70 % při chybách spočívajících v tom, že pacient předepsaný lék nedostal.“ V rámci systému lze využívat běžnou technologii (výpočetní techniku, tiskárny, přenosné terminály atd.), kterou nemocnice disponuje i pro jiné činnosti než jen pro identifikaci pacientů. Vedle ekonomické návratnosti systémů v podobě přímých úspor např. na léčivech firma upozorňuje i na neustálé snižování ceny těchto prostředků díky prudkému rozvoji technologií - nejpokročilejší je nyní radiofrekvenční identifikace (RFID).
V rámci řešení problematiky přesnosti péče o pacienty systém nabízí kromě již jmenovaných usnadnění také možnost realizace jednodávkového výdeje léčiva na pacienta, kdy léčivo jde v určeném množství a sortimentu z lékárny přímo k pacientovi (díky adresnému podávání léků se navíc zdravotnická zařízení snáz vejdou do limitů), evidenci přístrojové techniky ve vztahu k použití u konkrétního pacienta, evidenci vyšetření pacienta a další.

Jak systém funguje

Systémy identifikace mohou mít několik úrovní. Nejjednodušší jsou tzv. pasivní, kdy je nosičem informace náramek bez čipu, pouze s barevným odlišením. Tento náramek dále obsahuje např. jméno a datum narození pacienta, diagnózu atd. Je cenově nenáročný a umožňuje vizuální kontrolu pacienta a jeho rychlejší identifikaci i v případě, že pacient nekomunikuje.
Aktivní úroveň již vyžaduje pásek vybavený RFID čipem nebo čárovým kódem, který pacient získá na příjmu a může být identifikován jak vizuálně, tak i čtecím zařízením. Pod specifickým číslem je pacient zaznamenán v databázi a lze k němu vázat další údaje. Lze jej využít pro identifikace při pohybu po areálu nebo ošetřujícím personálem a jednoduché evidence úkonů lékařské péče (např. podání léku, kontrola pacienta, odběr krve, odchod na propustku).
Nejvyšší úroveň identifikace je aktivní -systémová. Využívá všech možností jako předešlá úroveň, ale pacient je skrz svou identifikaci přímo propojen s nemocničním informačním systémem, a lze tak snadno evidovat průběh léčby, podání léčiv, jednotlivá vyšetření apod. Informace o pacientovi jsou personálu okamžitě dostupné (např. při vizitě, kontrole, před podáním léku). Lze provádět i on-line sledování provádění jednotlivých úkonů lékařem nebo sestrou (zda byl úkon proveden včas v požadovaném termínu apod.).

Zkušenosti z praxe

„Od listopadu 2004 jsou všichni pacienti hospitalizovaní v Nemocnici Na Homolce označeni na zápěstí plastovým páskem se štítkem obsahujícím čárový kód. Díky tomu mohly zmizet tabulky se jménem a rodným číslem u lůžek pacientů, které nevyhovovaly požadavkům na ochranu osobních údajů.
Pomocí čtecího zařízení je možné pacienta jednoznačně identifikovat kdekoli v nemocnici, což je přínosem například u lidí, kteří nekomunikují, popřípadě jsou dezorientovaní a zmatení. Některá oddělení již používají štítky také pro označení dokumentace pacientů, s pomocí čárového kódu tak při vyhledávání pacienta v nemocničním informačním systému uspoří až 30 % času,“ informuje Jitka Kalousková, tisková mluvčí Nemocnice Na Homolce.
„Díky systému elektronických žádanek, jejichž prostřednictvím si jednotlivá oddělení objednávají v laboratoři potřebná měření, se zkrátil čas, který uplyne od dodání materiálu na příjem do výstupu v podobě výsledků, na dvě hodiny,“ pokračuje Kalousková. „Velký potenciál čárového kódu je ve využívání přístrojů, které umožní provádět měření přímo u lůžka pacienta a do laboratoře posílat po síti rovnou naměřené výsledky. Příkladem je před nedávnem ukončené testování ručního glukometru na odděleních neurochirurgie a chirurgie.“ Další z velkých pražských nemocnic, která má již se systémem i jeho vyhodnocením zkušenosti a připravuje další inovace, je Ústřední vojenská nemocnice. „ÚVN Praha zavedla označování pacientů pomocí identifikačních náramků v březnu 2005.
Náramky začaly být používány na chirurgických pracovištích, JIP a tam, kde jsou staří pacienti. Náramek kromě základní identifikace pacienta nese ještě informaci o rizikovosti pacienta, která je dána jeho barevností. Po půl roce od zavedení byl pilotní projekt vyhodnocen s tím, že používání náramků bude rozšířeno na všechna pracoviště ÚVN a zdokonaleno použitím aktivního systému,“ sdělila Magda Thomesová, tisková mluvčí ÚVN Praha.

Je to jen otázka času

I když identifikaci pacientů pomocí náramků v této chvíli (z velkých nemocnic) používají jen Ústřední vojenská nemocnice Praha a Nemocnice Na Homolce, které pořídily tyto identifikátory v rámci certifikace zařízení, neznamená to, že se v dohledné době s tímto systémem nesetkáme i v dalších nemocnicích. „Fakultní Thomayerova nemocnice má v plánu svého rozvoje identifikátory pacientů zavést. Nejbližší horizont vidím na přelom roku 2007/2008. Zavedení identifikátorů pacientů má pro nás smysl v době, kdy bude celá nemocnice na tento typ identifikace technologicky připravena. To znamená, až bude zaveden na všechna lůžka FTNsP nemocniční informační systém. Jeho zavedení i na lůžkovou část je plánováno na rok 2007,“ osvětluje ředitel FTNsP Petr Malý fakt, že spuštění systému bývá vázáno na další podmínky (a to nejen finanční). Jak dále informuje Malý, ve FTNsP v současné chvíli nemocniční informační systém pracuje pouze na všech ambulancích.
„Fakultní nemocnice Plzeň určitě uvažuje o tom, že by v budoucnu nějaký vhodný identifikační systém pro pacienty zavedla.
Pokud víme, na trhu je několik typů těchto systémů a museli bychom vybrat ten, který by byl pro podmínky naší nemocnice nejvhodnější. Systém identifikace pro naše pacienty souvisí se zaváděním systému sledování kvality ve FN Plzeň. Cílem případného zavedení identifikace pacientů by byla snaha o zvýšení bezpečí, spokojenosti i kvality péče o naše pacienty,“ přidává se Renata Jenšíková, tisková mluvčí FN Plzeň.

Regiony: ano i ne

„V Nemocnici s poliklinikou Česká Lípa jsme začali zavádět a používat náramkový systém identifikace pacientů od 4. 1. 2006. Čtečky čárových kódů máme kromě centrálního příjmu na operačních sálech. Systém chceme postupně zdokonalovat,“ informuje mluvčí nemocnice Petr Pokorný. Úplné zavedení na všech odděleních by nemocnici mělo stát dalších 5 milionů korun. „Motivem byla skutečnost, že identifikační náramky splňují standardy a předpisy předních zdravotnických institucí pro nepřenosnou a přesnou identifikaci pacientů zabezpečenou proti neoprávněné manipulaci. Jsme přesvědčeni, že se tak vyhneme případným chybám, např.
záměně pacientů.“ I když na tyto systémy přecházejí i menší či regionální nemocnice (tak jako v České Lípě), řada zařízení v jejich zavedení nevidí prioritu. „V Nemocnici Třinec se nebráníme novinkám, nicméně pokud se jedná o náramkový identifikační systém, jeho zavedení v nejbližší době neplánujeme. V současnosti máme jiné priority, co se týče kvality poskytování zdravotní péče i investiční oblasti,“ říká Lenka Franková, tisková mluvčí Nemocnice Třinec.

Čip, nebo čárový kód?

„Z hlediska kvality a především bezpečí péče je náramková identifikace vítaným řešením a průkazně snižuje frekvenci potenciálně fatálních omylů, pokud personál skutečně (a rutinně!) identifikuje pacienta při každém rizikovém úkonu, jako je podávání léčiv, vyšetřování či provádění jiných, např. invazivních zákroků,“ říká František Vlček ze Spojené akreditační komise ČR. „Jako specialista na kvalitu a bezpečí péče však musím konstatovat, že z hlediska bezpečí je rozdíl např. mezi čipovou a pasivní identifikací bezvýznamný. Z hlediska pohodlí práce s dokumentací, výkaznictví i například lokalizace pacienta se jistě jedná o revoluční technologii.
V některých oblastech (především díky možnosti pacienta lokalizovat) musím připustit užitek i pro bezpečí péče (např. o pacientovi s rizikem pádu, pokud se vzdálí od lůžka, se ihned dozví personál a může preventivně zasáhnout, pacient s kardiostimulátorem se díky signalizačnímu zařízení nikdy nedostane do blízkosti magnetu na NMR atd.),“ dodává. „Pokud se čipová identifikace propojí například s tabletovým systémem podávání léčiv (otevře se jen pacientův šuplíček s léčivy a žádný jiný), pak už se jedná o významný posun v bezpečí podávání léčiv, ale to je systém velice nákladný a troufám si tvrdit, že kromě špičkových pracovišť v současných podmínkách nerealizovatelný. Navíc v této situaci udělá stejnou službu i čárový kód,“ míní Vlček.
Lubomír Šmíd ze společnosti EFG CZ ovšem upozorňuje i na základní výhody čipu oproti čárovému kódu: Vejde se na něj více informací a jeho použití je bezpečnější - na rozdíl od čárového kódu se čip nedá zkopírovat, měnit či snadno poškodit.
„Obecně mohu za sebe i za kolegy v oboru říci, že jakákoli náramková identifikace je velmi žádoucí (v některých zemích již zcela běžná) bez ohledu na použitý systém. Raději bych však viděl všechny nemocnice v zemi používat pasivní náramkovou identifikaci za 4 Kč za kus než několik špičkových pracovišť vybavených drahým zařízením pro čipovou identifikaci,“ uzavírá František Vlček.

***

Problematika přesnosti pacientské péče
- identifikační systémy umožňují
Evidovat distribuci léků na kliniky a oddělení nemocnic.
Realizovat jednodávkový výdej léčiva na pacienta
- přesná medikace s minimalizací chyby
- odstranění přebytečných zásob léčiv na oddělení (finanční úspory)
- ochrana proti zneužití neevidovaných zásob léčiv
- sledování nákladů na pacienta v oblasti léčiv
- Evidovat distribuci zdravotnického materiálu
- evidovat přístrojovou techniku z hlediska použití u konkrétního pacienta
- evidence vyšetření pacienta na konkrétním typu zařízení
- přesné vedení evidence, na kterém přístroji a kdy byl pacient vyšetřován
Evidovat laboratorní vyšetření (odstranění rizika záměn vzorků apod.)

Hlavní výhody identifikačních systémů
 

1) Evidence procesu péče o pacienta
- omezení chyb zaviněných selháním lidského faktoru
- zpřesnění evidence léčby i péče o pacienta
- úspory léčiv a zdravotnického materiálu
 

2) Bezpečnost zdravotnických zařízení
- zabezpečení přístupu do vyhrazených prostor
- evidence pohybu osob v reálném čase
- snížení rizika krádeží
 

3) Rozšířené služby pacientům
- čerpání doplňkových služeb (strava apod.)
- propustky, majetek pacienta
 

4) Zvýšení prestiže zdravotnického zařízení

Foto autor| Ilustrační foto: archiv

Foto popis| RFID
Foto autor| Ilustrační foto: Isifa Image Service