Kontinuální sledování kvality péče poskytne zdravotníkům užitečnou zpětnou vazbu

27.10.2000

Kvalita zdravotní péče je dnes opět ve sdělovacích prostředcích zmiňována v mnoha souvislostech. Tématy jsou např. odpovědnost za poškození pacienta nekvalitním přístrojem, pochybení zdravotníka při diagnostice a terapii, dostupnost péče při uzavření některých zdravotnických zařízení, otázka přesčasových hodin zdravotníků atd. U veřejnosti může vzniknout pocit nejistoty a nedůvěry k poskytovatelům zdravotní péče. Úvodem rozhovoru pro ZDN to zdůraznila Mgr. Milena Kalvachová z odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví, koordinátorka programů kvality.

* Jaká pozornost dnes ministerstvo zdravotnictví věnuje kvalitě zdravotní péče?

Kvalita péče záleží především na zdravotnících a státní správa může jen pomáhat. Musí vytvářet lepší podmínky pro její zabezpečování, připravovat programy pro usnadnění zpětné kontroly a hodnocení výsledků. Přes případy omylů a nedostatků je zdravotní péče dnes v ČR na vysoké úrovni. Především zásluhou většiny zdravotníků, kteří často nevážou odvedenou práci na výši finanční odměny. Pro ministerstvo zdravotnictví je sledování a zvyšování kvality péče prioritou. Vedle podpory programů zdravého životního stylu, primární péče, financování speciálních léčebných programů a prevence, je péče sledována i v rámci již zahájených nebo připravovaných programů. Například programu standardizace, akreditace, komplexního systému standardizovaných metod měření kvality, produktivity a efektivity zdravotní péče (PMS) a podobně.

* Z jakých pramenů podpora kvality zdravotní péče vychází?

Vedle objektivních faktorů, jako je přechod empirické medicíny na kauzální medicínu a narůstající ekonomický tlak při poskytování zdravotní péče, samozřejmě i z požadavků a trendů Evropské unie. To vše vyžaduje zásadní změny ve způsobu poskytování péče. v myšlení a chování pacientů, poskytovatelů a plátců i v přístupu státní správy. Podtrhuji, kvalita poskytovaných služeb, její zajišťování a kontinuální zvyšování se stává prioritou. Podmínky pro zajištění kvality výrobků a služeb jsou formulovány v řadě dokumentů EU. Takovými dokumenty jsou např. Evropská charta jakosti, Bílá kniha - příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu EU, Dokument Zdraví 21 - rámcový politický program Zdraví pro všechny pro evropský region WHO. Z domácí provenience např. Národní program přípravy ČR na členství v EU, Národní politika podpory jakosti. Evropská komise považuje vyhlášení národních programů podpory jakosti za nezbytnou součást programu přidružování. Cílem je sjednotit snahy o růst kvality ve všech oblastech života společnosti a sdělit je nejširší veřejnosti.

* Jaké konkrétní kroky byly v této oblasti již v ČR učiněny?

Usnesením č. 458/2000 z 10. května přijala vláda již zmíněný dokument "Národní politika podpory jakosti ČR". Pro koordinaci uplatňování tohoto programu v souladu s Politikou podpory jakosti EU, byla zřízena Rada ČR pro jakost, v níž má ministerstvo zdravotnictví zástupce. Rada pracuje od června.Jsou jí předkládány projekty na podporu jakosti včetně zdravotnické problematiky. Pro MZ otvírá činnost tohoto orgánu mj. i možnost spolupráce s ministerstvem práce a sociálních věcí, například v projektech návazností zdravotní péče a sociálních služeb, akreditací zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Partnerem Rady pro jakost ČR je Rada pro kvalitu ve zdravotnictví, která byla na MZ ustavena letos 22. září. Jejím předsedou rady byl jmenován náměstek pro zdravotní péči MUDr. Antonín Malina, členy jsou náměstci ministra a ředitelé vybraných odborů MZ. První projekty na podporu kvality zdravotní péče již zde byly projednány a schváleny.

* Jaké například?

Koncepce programů kvality zdravotní péče. Standardizace ve zdravotnictví. Měření efektivity péče (PMS) a zavádění standardních a speciálních forem klinické klasifikace (MNK 10, DRG, speciální klasifikace pro speciální programy péče). Kvalita a dostupnost zdravotní péče při přechodu kompetencí na vyšší územně správní celky, úloha státní správy. Komunitní systém péče o zdraví jako základní článek řízení kvality ve zdravotnickém systému. Monitorování nozokomiálních nákaz a řízení epidemiologie v nemocničním i komunitním prostředí. Kvalita a efektivita intenzivní péče. Účinnost Programu protidrogové politiky MZ. Ke každému projektu byl určen gestor s týmem řešitelů - odborníků z terénu - a spolupracujících. externistů MZ - takzvaná rada projektu. Gestor je oprávněn pro řešení dílčích problematik souvisejících s projektem doplnit radu o další odborníky.

* Jaký bude další osud uvedených projektů?

V nejbližší době proběhne v Radě ČR pro jakost výběr nejlépe připravených projektů, kterým budou přiděleny finanční prostředky a eventuálně budou doporučeny k meziresortnímu využití.

* O programu akreditace zdravotnických zařízení jsme v ZDN informovali opakované. Jaký je současný stav?

Jedná se dnes o program plně v gesci poskytovatelů zdravotní péče. Spojená akreditační komise ČR je ustavena jako nevládní organizace pod vedením obou asociací nemocnic a MZ vyjádřilo její činnosti podporu. Přesto zde přetrvává řada finančních omezení. Akreditace jsou dobrovolné a zdravotnická zařízení zatím nejsou ochotna podstupovat a financovat vlastní akreditační šetření. Akreditace jsou nyní zapracovávány do připravované legislativy.

* V zahraničí jsou akreditace nemocnic běžné. V různých podobách dokonce představují podmínku pro poskytování zdravotní péče...

Ano. Nejmocnějším stimulem pro podstoupení akreditačního šetření je snaha o získání prestiže a nejvýhodnějšího místa na trhu poskytovatelů zdravotní péče. Výrazným motivem je fakt, že plátci zdravotní péče v řadě rozvinutých zemí podmiňují smluvní vztahy právě akreditací. V celé západní Evropě i USA je prokazování kvality péče jednotlivými zdravotnickými zařízeními významným fenoménem. Nestačí již jen nebýt terčem kritiky. Je třeba na seriózních ukazatelích aktivně prokazovat dobré výsledky. Mimo jiné jsou tím eliminovány spekulace o zázračných lékařích či léčebných metodách.

* Role pacientů a státní správy v tomto systému sledování kvality tedy ztrácí na důležitosti.

Naopak. Snaha zapojit veřejnost do procesů sledování kvality zdravotní péče je velmi výrazná. V ČR existuje v tomto směru ještě velký prostor. Uvítáme spolupráci s organizacemi zastupujícími pacienty. Společným jmenovatelem ale musí být snaha o objektivní přístup a nezávislá šetření. Kontinuální sledování kvality vyžaduje především spravedlivé a pro všechny stejné nastavení parametrů. Dále dostatečný prostor pro konzultaci a radu tam, kde jsou nalezeny nedostatky. Jen tak si proces kontinuálního sledování kvality získá důvěru pacientů i zdravotníků.

* Nebude proces sledování kvality péče jen další administrativní zátěží a zbytečným odváděním zdravotníků - zvláště ošetřovatelského personálu - od klientů?

Rozhodně ne. Správně prováděné kontinuální sledování kvality poskytované péče, ať formou akreditačních šetření, nebo jiným systémem TQM, je především důležitou zpětnou vazbou pro zdravotníky samotné. Komu by nebylo příjemné potvrdit si úspěšnost vlastní práce, ověřit si spokojenost pacientů a porovnat se v kvalitě poskytovaných služeb s jiným zdravotnickým zařízením? Tímto vzájemným porovnáváním benchmarkingem - může být stimulována aktivita i produktivita práce zařízení. Sama jsem se v kursech pro střední management v rámci Projektu HOPE přesvědčila, že programy sledování kvality získávají u zdravotníků podporu.

* Jaký je aktuální stav v oblasti standardizace zdravotní péče?

Standardizace je Evropskou unií obecně požadována. Ve zdravotnictví jsou připravovány standardy diagnostické a léčebné. O jejich definitivní podobě se stále jedná, existují různé představy o formální stránce. Z hlediska sledování a zvyšování kvality zdravotní péče je nezbytný komplexní charakter standardu s jasně definovaným vstupem, vlastním procesem a výstupem včetně stanovení klíčových indikátorů kvality. Jen tak může být standard použitelný pro sledování kvality a efektivity zdravotní péče. Odborná zdravotnická veřejnost považuje tuto formu často za zbytečně komplikovanou. Věřím ale, že potřeba standardů a indikátorů kvality péče bude brzy uznána. Pouhá obecná proklamace o dobré úrovni poskytované péči na vlastním pracovišti není dostatečným argumentem. Je nutné připomenout, že na znění standardů spolupracovali odbornici z řad lékařů i sester, podílely se ČLK a ČLS JEP. Ucelenějších standardizačních výsledků bylo zatím dosaženo v oblasti ošetřovatelství. Vysokou úroveň těchto standardů ovlivnila i výborná spolupráce se sestrami v terénu.

* V čem vidíte aktuální úkoly v oblasti, o které jsme mluvili?

Myslím, že bude hodně záležet na tom, jak veřejnost pochopí proces sledování a zvyšování kvality zdravotní péče. Bez veřejné podpory není realizace a účinná aplikace uvedených programů možná. Požadavek, aby zdravotnická zařízení prokazovala kvalitu své péče, považuji za prvořadý. Při prokazování kvality jsou pak automaticky naplňovány principy průběžného sledování výsledků péče, spokojenosti pacientů i zaměstnanců, počtu komplikací atd. Jen informovaný klient - pacient může podpořit zdravý směr v poskytování zdravotní péče. Státní správa musí vyvinout větší tlak na poskytovatele k naplňování programů sledování a zvyšování kvality zdravotní péče a stimulovat zdravotnická zařízení k aktivnímu přístupu v této oblasti.