Bez srovnatelných informací nelze zodpovědně vybrat poskytovatele

14.03.2011

Pod záštitou předsedy Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR MUDr. Borise Šťastného se 22. února v Praze uskutečnil seminář, jehož cílem byla podpora myšlenky sjednocení metodiky měření kvality zdravotní péče v centrálně a krajem řízených zdravotnických organizacích.
 

* Aktivní pacient = efektivní zdravotnictví

Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., na setkání zdůraznil potřebu jednotné zdravotní péče v celé ČR. Za důležitou označil potřebu dlouhodobého sledování kvality péče a spokojenosti pacientů. Je však podle něj potřeba vyřešit ještě mnoho otázek, např. kdo bude sledovat a hodnotit kvalitu péče či kdo bude zodpovědný za tvorbu doporučených klinických postupů.
O souvislostech mezi aktivitou pacientů a kvalitou a cenou péče na semináři podrobně hovořil RNDr. Tomáš Raiter, řešitel projektu Kvalita očima pacientů. „Pokud chceme něco měnit v našem zdravotnictví, musíme změnit chování zdravotníků, ale především pak chování pacientů. Ti musí mít daleko aktivnější přístup ke svému zdraví. Mají dnes zákonem zaručené právo výběru zdravotnického zařízení, ale aby je mohli uplatnit, potřebují relevantní informace, na jejichž základě se mohou rozhodovat. Toho lze dosáhnout tím, že jim nabídneme jednoduché, srozumitelné a srovnatelné indikátory,“ řekl v úvodu T. Raiter.
Skutečnost, že aktivnějším pacientům se dostává lepší péče – a ta je pak v konečném důsledku levnější –, doložil T. Raiter grafem z výzkumu provedeného v USA a ve Velké Británii. Účastnili se ho lidé starší 50 let, kteří měli alespoň jednu chronickou chorobu. Jednalo se tedy o skupinu pacientů, která patří z hlediska čerpání péče mezi nejnáročnější.

Motivace poskytovatelů

T. Raiter současně připomněl známou souvislost mezi psychickým a somatickým stavem nemocného. Citoval přitom mj. Sheldona Cohena z Carnegie-Mellonovy univerzity v americkém Pittsburghu: „Lidé v lepší psychické kondici byli k infekci méně náchylní, a když se u nich projevil virus rýmy či chřipky, vykazovali méně symptomů nemoci.“ Jak uvedl T. Raiter, spokojenost pacientů vede k jejich rychlejší léčbě, kratší pracovní neschopnosti a také vyšší efektivitě zdravotnictví. „Vidíme tedy, že obě složky – jak racionální, tak emocionální – mají poměrně velký vliv na to, jak nákladné bude naše zdravotnictví.“ Cesta ke spokojeným pacientům vede podle něj také přes informace a komunikaci. T. Raiter pak uvedl definici spokojenosti pacienta: „Jde o rozdíl mezi tím, co nemocný očekává a čeho se mu pak ve skutečnosti dostane.“ Jak upozornil, většina pacientů není nespokojených proto, že by dostala MUDr. Alena Šteflová. Foto: Vladimír Brada vyloženě nekvalitní zdravotní péči, ale proto, že nejsou správně a dostatečně informováni a nemají adekvátní očekávaní.
T. Raiter také upozornil na jistý rozpor mezi motivací zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven. Spokojený, a tedy i rychleji vyléčený pacient, totiž z ekonomického pohledu zdravotnického zařízení znamená na jedné straně méně výkonů a tudíž možnost nižšího plnění ze strany pojišťovny, na straně druhé představuje pro zdravotnický personál více práce a úsilí.
Zdůraznil, že indikátory kvality založené na měření výkonnosti „generovaném pacienty“ by měly být součástí motivační politiky zdravotních pojišťoven.
Měření a zveřejňování zkušeností pacientů podporuje i zdravotnický výbor OECD. Podle něj motivuje poskytovatele k vyšší odpovědnosti (veřejná kontrola), poskytuje občanům oporu pro uplatnění svobodné volby zdravotnického zařízení a motivuje je k vyšší aktivitě i odpovědnosti za své zdraví. Poskytovatelům péče nabízí zpětnou vazbu od uživatelů, umožňuje různým zdravotnickým zařízením učit se od sebe navzájem a vytvářet podmínky pro růst spokojenosti nemocných.

Indikátory kvality

Pokud se týká indikátorů kvality, musí být podle T. Raitera spolehlivé, validní, srovnatelné, jednotné, standardizované a rovněž srozumitelné pro toho, komu jsou určeny. „Pokud chceme totiž indikátory používat dokonce k odměňování zdravotnických zařízení nebo k nastavení plnění pojišťoven, musí splňovat skutečně vysoké nároky. To znamená, že musí poskytovat zejména spolehlivé a srovnatelné informace. U nás jsou takové indikátory využívány v přímo řízených zdravotnických zařízeních, ale byly bychom rádi, aby se používaly i ve všech krajských zařízeních,“ řekl T. Raiter.
Zdůraznil, že smyslem projektu je, aby všichni pacienti i zdravotníci měli na jednom místě k dispozici stejné indikátory a stejné výstupy na základě šetření provedeného stejnou metodikou.
RNDr. Raiter dále hovořil o metodice získávání dat takovým způsobem, aby byl průzkum reprezentativní. Potřebné je i jeho opakování v průběhu roku. „Pacientským šetřením je nutné věnovat mimořádnou pozornost. Přitom je třeba přísně dodržovat metodiku a nabízet dotazník všem,“ upozornil s tím, že pro získání kvalitních informací je potřeba návratnost nad 50 procent.
Tomáš Raiter dále hovořil o metodice získávání dat takovým způsobem, aby byl průzkum reprezentativní. Potřebné je i jeho opakování v průběhu roku. „Je třeba přísně dodržovat metodiku a nabízet dotazník všem pacientům,“ upozornil s tím, že je nutná návratnost nad 50 procent.
Pacienti na každém lůžkovém oddělení hodnotí celkem 50 indikátorů kvality, které tvoří osm dimenzí kvality lůžkové péče: 1. Přijetí pacienta do zařízení.
2. Respekt – ohled – úcta k pacientovi. 3. Koordinace a integrace péče o pacienta.
4. Informace a komunikace s pacientem.
5. Tělesné pohodlí pacienta.
6. Citová opora pacienta.
7. Zapojení rodiny a blízkých do léčby pacienta.
8. Propuštění pacienta ze zařízení.
Analogicky hodnotí pacienti podobné indikátory a dimenze ambulantní péče.
„Výsledky projektu umožňují rating nemocnic nebo zdravotnických zařízení,“ uvedl T. Raiter. Pro hodnocení přitom bylo vytvořeno šest kategorií. Podmínkou pro zařazení zdravotnického zařízení do kategorizace je pouze splnění metodického minima (návratnost dotazníků nad 50 %, správný způsob sběru). O udělení certifikátu Spokojený pacient může požádat MZ každé zdravotnické zařízení, které je schopno doložit splnění kritérií pro udělení certifikátu. Uděluje se na dobu 12 měsíců.

Bezpečnost zdravotní péče

MUDr. David Marx, ředitel Spojené akreditační komise, na semináři hovořil o potřebě zapojení pacientů do procesů týkajících se bezpečnosti péče. Jak uvedl, nemocní by měli být vždy informováni o platných normách v oblasti bezpečnosti, rizicích v oblasti zdravotní péče a také o stávajících bezpečnostních opatřeních. Upozornil rovněž na právo pacienta na informovaný souhlas s léčbou, aby mu tak byla zjednodušena volba a rozhodování. Za důležité pak označil sledování spokojenosti nemocných a posílení jejich role, včetně informací o postupech pro podávání stížností.
Bezpečí pacientů se ve svém vystoupení věnovala i MUDr. Alena Šteflová, Ph. D., ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR. Zdůraznila, že toto téma se musí stát nezbytnou součástí programů zvyšování kvality zdravotní péče, a upozornila na některé projekty WHO věnující se dané problematice.

Prezentace všech přednášejících spolu se zvukovým záznamem semináře najdete na internetové adrese http://www.hodnoceni-nemocnic.cz/Semin...ENTEFEKTIVNI-ZDRAVOTNICTVI22-2-2011.php.

***

Aktivita pacienta a její vliv na náklady zdravotní péče

Znovupřijetí do nemocnice do 30 dnu po propuštení
12,8 % 28 %

Nežádoucí událost behem léčby
19,2 % 35,8 %

Špatná koordinace mezi poskytovateli zdravotní péče
12,6 % 41,8 %

Poškození zdraví v důsledku špatné komunikace
13,2 % 48,6 %

Ztráta důvěry ve zdravotní systém
15,1 % 59,8 %

Zdroj: prezentace RNDr. T. Raitera (průzkum AARP v USA)

Foto popis|