Řízení rizika v akreditované nemocnici
23.04.2012
* KVALITA V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH
Nedílnou součástí systémů řízení kvality a bezpečí zdravotní péče jsou procesy sledování rizik v daném zdravotnickém zařízení, analýza příčin těchto rizik a zavádění příslušných preventivních opatření.
K naplnění Národních akreditačních standardů je nutno zavést institucionální systém hlášení tzv.
nežádoucích událostí – těmi jsou situace, které vedly (nebo mohly vést) k poškození pacienta a nevyplývaly z přirozeného průběhu nemoci či poranění. Standardy neupravují rozsah sledovaných nežádoucích událostí, protože ten vyplývá z charakteristiky daného zdravotnického zařízení, zejména ze spektra poskytovaných zdravotních služeb. Není rovněž podstatné, jakou formu ke sběru dat zařízení použije – např. zda papírovou či elektronickou. Řada nemocnic a léčeben se v současné době zapojuje do projektu ministerstva zdravotnictví, jehož cílem je centrální sběr údajů o nežádoucích událostech a analýza příčin těch nejzávažnějších či nejčastějších s formulací doporučení pro terén. Takový systém již řadu let funguje například ve Velké Británii a Dánsku a v souvislosti s doporučením Rady Evropské komise z června 2009 se vytváří i v dalších státech EU.
Základní požadavky akreditačních standardů pro řízení rizik jsou následující: * Zavést systém hlášení nežádoucích událostí definovaných vnitřním předpisem. Tento systém musí být primárně nesankční a umožňovat anonymní hlášení.
* Zavést postup analýzy příčin nežádoucích událostí – v praxi se obvykle volí jiný postup pro analýzu tzv. výstražných nežádoucích událostí, tedy těch s vysokou mírou rizika (sebevražda pacienta, záměna strany či orgánu při výkonu, neočekávané úmrtí pacienta apod.), a pro analýzu událostí ostatních.
Spojená akreditační komise doporučuje zdravotnickým zařízením v přípravě na akreditaci, aby zavedla jak tzv. reaktivní nástroje řízení rizik (kořenová analýza), tak nástroje proaktivní (bezpečnostní vizita a analýza příčin a následků).
Kořenová analýza je týmová analýza všech možných příčin, které sumárně vedly ke vzniku nežádoucí události, slouží ke sběru podkladů nutných k zavedení preventivních opatření. Nejedná se o vyšetřování, jehož cílem je nalezení viníka, ale o co nejširší analýzu procesů v daném zařízení, které mohly při péči o pacienta selhat. Koordinátorem analýzy by měla být osoba se znalostmi v oblasti řízení rizik ve zdravotnictví (obvykle nemocniční „kvalitář“) a analýzu samotnou by měl provádět tým, jehož členy jsou jak pracovníci z oddělení, kde došlo k příhodě, tak pracovníci přímo nezainteresovaní. Obvyklým výstupem kořenové analýzy je doporučení změny či úpravy některého z procesů.
Bezpečnostní vizita je v podstatě cílený audit. Organizována je jako krátká návštěva jednotlivých pracovišť v nemocnici, zaměřená výhradně na oblasti klinických či neklinických rizik (např. manipulace s léčivy, perianestetická péče, protiepidemická opatření). Výstupy z bezpečnostní vizity slouží jako podněty k detailnější analýze.
Analýza příčin a následků spočívá v modelování rizik v podmínkách daného zařízení – podnětem k ní je obvykle zkušenost z jiného zařízení či literární údaj. Příslušné zařízení pak odpovídá na otázku „mohlo by se to stát u nás?“ s tím, že pomocí modelových situací prověřuje funkčnost zavedených procesů např. v oblasti bezpečí prostředí či rizika záměny pacienta či výkonu.
Podmínkou úspěšného naplnění akreditačních standardů je tedy proškolení vybraných pracovníků v oblasti prevence rizik, zavedení funkčního systému sledování nežádoucích událostí s pravidelně prováděnou analýzou příčin těch méně rizikových a bezprostředně prováděnou analýzou rizikovějších událostí a schopnost využívat proaktivní i reaktivní nástroje pro řízení rizik při poskytování zdravotní péče.
O autorovi| MUDr. David Marx, Ph. D., ředitel Spojené akreditační komise, o. p. s.
