Resortní bezpečnostní cíle v akreditaci SAK

25.06.2012

* KVALITA V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH

OTÁZKA: Jaká je souvztažnost akreditačního řízení v České republice a metodiky Světové zdravotnické organizace pro tuto oblast?

ODPOVĚĎ: Nedílnou součástí kontinuálního řízení kvality ve všech typech zdravotnických zařízení je zavedení funkčního systému prevence rizik při péči o pacienty. Touto oblastí se velmi intenzivně od počátku tohoto tisíciletí zabývala zejména Světová zdravotnická organizace (WHO) v rámci projektu „Patient Safety“, jehož cílem bylo mimo jiné zavedení osvědčených postupů, které snižují míru rizika při poskytování zdravotní péče do praxe.

Resortní bezpečnostní cíle

V ČR byly v roce 2009 a v roce 2011 ministerstvem zdravotnictví formulovány tzv. Resortní bezpečnostní cíle, které z uvedených doporučení vycházejí a uvádějí požadavky, jejichž naplněním lze snížit rizika v procesech, které jsou při poskytování zdravotní péče nejrizikovější. Jedná se o následující oblasti:

1. Prevence záměny pacienta řádnou a standardizovanou identifikací.
2. Bezpečná manipulace s léčivy s vysokou mírou rizika (inzuliny, heparin, koncentrované roztoky KCl).
3. Prevence stranové záměny při provádění operačních výkonů.
4. Prevence pádů pacientů.
5. Snížení rizika infekce řádnou hygienou rukou.
6. Bezpečná komunikace (úprava ústní a telefonické ordinace, standardizace využití zkratek ve zdravotnické dokumentaci).
7. Standardizace postupů při předávání pacientů mezi pracovišti zdravotnického zařízení (např. předání z operačního sálu na JIP).
Úplné znění Resortních bezpečnostních cílů lze nalézt na webu MZČR (http://www.mzcr.cz/dokumenty/ministers...avuje-akcni-plan-kvality-a-bezpecnosti- zdravotni-pece-na-obdobi_3444_1513_1.html). Tyto cíle byly vyhlášeny jako povinné pro přímo řízené organizace MZ ČR a doporučené pro všechny ostatní.

Nové akreditační standardy v r. 2013

Spojená akreditační komise se podílela na formulaci bezpečnostních cílů a jejich zavedení doporučuje všem zařízením, která se na akreditaci připravují. Při vlastním akreditačním šetření se pak hodnotí jejich zavedení v rámci posuzování systému řízení kvality v daném zařízení. V novém vydání akreditačních standardů SAK, jehož účinnost se plánuje od poloviny roku 2013, budou Resortní bezpečností cíle zahrnuty jako jedna z kapitol a jejich naplnění se tak stane podmínkou získání akreditace pro všechny typy zdravotnických zařízení – tak jak je běžnou praxí například v systému mezinárodní akreditace prováděné Joint Commission International. Je logické, že ne všechny cíle lze aplikovat do každého zdravotnického zařízení – vycházíme ze spektra poskytované zdravotní péče a spektra pacientů, jimž se poskytuje. U ambulantních zařízení jistě není problém se zavedením standardizovaného procesu identifikace pacientů při provádění intervenčních výkonů, podávání léčiv či odběrech biologického materiálu, zavedením jednotného a účinného postupy hygieny rukou a prevence pádů pacientů. Zbylé bezpečnostní cíle se pak aplikují pouze tehdy, odpovídají-li tomu poskytované zdravotní služby – například prevence stranové záměny u ambulantních chirurgických pracovišť nebo standardizace předávání pacientů u endoskopického pracoviště, kde se provádějí výkony u sledovaných pacientů. Stejně jako při hodnocení naplnění akreditačních standardů se u Resortních bezpečnostních cílů posuzuje v praxi zavedený systém, nikoli primárně kvalita vnitřního předpisu – hodnocení probíhá zejména formou sledování poskytované péče.
Ze zahraničních příkladů je zjevné, že „uživatelsky přátelské“ zavedení doporučených nástrojů prevence rizik (u nás Resortních bezpečnostních cílů) účinně snižuje rizika jak v lůžkové, tak v ambulantní péči – rizika poškození pacientů i rizika postihu poskytovatelů péče. To je hlavní důvod integrace cílů do systému akreditace SAK.

O autorovi| MUDr. David Marx, Ph. D. ředitel Spojené akreditační komise, o. p. s.